O věrnosti

Řekl jsi mi: "Lásko moje, čekej, než se vrátím z boje.
Čekej na mě ve věrnosti,
jinak zemřou tvoji hosti!
Znáš mě, já to myslím vážně, sama ukoj svoje vášně!"

Rok již čekám, mám Tě ráda.
Náhle jejda! Strašná zrada!
Poslední svíčka se zlomila,
pročpak bych rukama lomila.
no co, nevědomost svatá."Bože, Bože, já chci muže,
ať sem honem ňáký chvátá!"

Hledím z okna ve světničce,
náhle.kdo jde po cestičce.mladík s brašnou poštovskou!

Příležitost - vzácná paní, proto volám bez meškání:
"Pojď dál, chlapče! No tak, zvu Tě! Soudek vína nezní dutě!"
Mladá hlava rozum třímá."Proč to paní neříct zpříma,
že chceš muže, no tak nuže, zde mě máš!"

Podívám se na něj dlouze. Neodolá mojí touze,
v pase uchopí mě směle, skočí se mnou do postele.
Rychle splynou naše těla,
přesně takhle jsem to chtěla!

"Jak jsi hbitý mladíčku!.Ach, ó.již jen chviličku!"
Sladce křičí ze mě hřích,
však kdo stojí ve dveřích!
V šoku zvolám bez zahálky:
"Kriste! Muž se vrátil z války!"

Chvilku hledí zmrazen šokem,
jak je zrazen mladým sokem.
Náhle snímá pušku z ramen.
rána.výkřik.a je amen s milencem mým mladičkým.
A jak ležím na posteli,
vzteky rudý opět střelí.
střela.rána bez výkřiku.
Bože díky, to mám kliku, šlo to vedle!
Nabíjí však znovu hnedle.
rána.výkřik.v hrdle plamen, "Nechtěla jsem, věř mi!".Amen.

Světe div se velice,
najednou je světnice plná drábů v plné zbroji.
Jako včely v jednom roji.na tebe se sesypou.

Páni, já teď hledím z nebe,
vidím chlapče, vidím tebe, jak tě vlečou do šatlavy.

Svatý Petr už mě vítá:
"Nelituj jej, sličná paní, v Nebi rajské máš mít spaní."
Touha mnou již opět zmítá!

Netrvá to dlouho věru, svatý Petr sličný muž,
nemyslí teď na nevěru, sdílí se mnou lože už.

Jenom v chvílích odpočinku,
z lože s Petrem skrz skulinku,
sledujem tě, milý hochu,
jak teď, chi chi, dole v lochu,
povídáš si se šváby a nadáváš na dráby.