|
Skřínka
Vlastně nevím co ta věcička byla, ani kde se jednoho dne vzala u mě na stole. Malá krabička, jen o trochu větší než krabička cigaret, z lesklého kovu a s několika tlačítky. Většina těch tlačítek nic nedělalo. Vlastně jsem zjistil funkci jen jednoho. Když jsem ho stiskl, z ničeho nic jsem byl na travnaté pláži u průzračně čistého jezera a bylo horké letní odpoledne. V kteroukoliv dobu a na kterémkoliv místě, vždy tam bylo horké letní odpoledne. Ještě podivnější však bylo, že ať jsem se na pláži povaloval sebedelší dobu, pořád bylo odpoledne a co víc, zpět jsem se vrátil přesně v okamžiku, kdy jsem odešel.
Párkrát jsem to zkusil a začal jsem z toho mít trochu strach. Nicméně, tlačítko jsem nosil ve dne v noci u sebe. Až jednou odpoledne jedu z rachoty, metrem, a vedle mě stojí krásná žena. Dostal jsem bláznivý nápad udělat takový experiment. Chytil jsem jí za ruku a stiskl tlačítko. Ano, přesně jak jsem si myslel, objevili jsme se na té pláži spolu. Koukala se dost vyděšeně.
„Neboj se, všechno je v pohodě. Jestli chceš, hned tě vrátím přesně tam, odkud jsem tě přivedl. Pokud si ale chceš trochu odpočinout, užít si pohody, na chvíli zapomenout na ten uspěchaný svět tam dole, zůstaň tu se mnou a já tě až budeš chtít vrátím zpět, do stejného okamžiku, z jakého jsem tě odvedl".
Chvíli jsem uvažoval, jestli nemám trochu víc tlačit na pilu a říct jí natvrdo, že si se mnou má zapíchat, nebo se vrátit do nudného metra, ale nakonec jsem zůstal u této decentní varianty.
„To se tady opravdu můžu rozvalit na pláži, dělat si co se mi zlíbí a pak se vrátit zpět, do stejného okamžiku, takže mi ten čas nebude chybět, nikdo nic nepozná?", vyzvídala.
„Přesně tak. Tedy, pokud tu nebudeš příliš dlouho a příliš vyvádět, únavu a ospalost si musíš vzít sebou zpět."
„Tak to beru! Jdeš si zaplavat?"
Na to se svlékla donaha a vyrazila k vodě.
Koupat se mi nechtělo, tak jsem jen pozoroval její krásné tělo, jak se cáchá v té křišťálové vodě. Po chvíli přišla ke mě na břeh, lehla si do trávy a zavřela oči. Utrhl jsem stéblo trávy a začal s ním přejíždět po jejích bocích a ňadrech. Slastně se zavrtěla, zavrněla, ale oči nechala zavřené. Povzbuzen jsem tedy stéblem zabloudil na její stehna a posléze na mušličku. Poodtáhla stehna od sebe, zaklonila hlavu. Stéblo jsem odhodil a začal jí laskat rukama. Byla krásně vlhká, připravená, její pleť byla ještě studená z vody. Pronikl jsem do ní a dlouze jsme se milovali. Napadla mě legrační myšlenka, co by se asi stalo,kdybych tlačítko zmáčkl teď, jestli bysme se objevili v metru na podlaze uprostřed bujaré šukačky.
Když jsme se krásně udělali, chvíli jsme ještě leželi, pak vstala, opláchla se v jezeře a oblékla se. „Vezmeš mě teď zpátky?".
Oblékl jsem se také, stiskl pevně její ruku a dotkl se tlačítka.
Byli jsme zpět v metru, chvíli se ještě ze setrvačnosti drželi za ruce. Pak se mě pustila a upřeně hleděla do skla před sebou. Jen vlhké konečky jejích vlasů napovídali, že to nebyl jen prapodivný sen.
Od té doby už jsem jí nikdy neviděl, ale co na tom záleží. Na světě je tolik žen toužících na chvíli „vypnout" a tak jsem své „únosy" opakoval stále častěji. Bylo jen málo žen, které chtěli, abych je hned vrátil zpět a vždy jsem jim vyhověl. O trochu více pak bylo takových, které se opravdu jen vykoupaly, vyslunily, případně si popovídaly, ale jinak nic. Dvakrát se mi stalo, že jsem se jich po návratu nemohl zbavit, naléhali, že už zůstaneme spolu. Proto jsem také začal podnikat tyto „únosy" v místech, kde se jinak nevyskytuji.
Ale ta dneska, to je úlet. Sotva jsme se přesunuli, vrhla se na kolena, objala mi nohy a vykřikovala „Ó můj pane, dělej si se mnou co chceš, jsem tvá poslušná ponížená otrokyně, jen vyslov své přání":
„Tak, pro začátek se svlékni, otrokyním nepřísluší nosit tu šaty".
Poslušně se svlékla do naha. Byla dost hubená, ale né zas příliš, pěkné pružné štíhlé sexy tělo. Litoval jsem, že sebou nemám žádné „nádobíčko" vhodné na mučení. Dokonce jsem zauvažoval, že bych si pro něco zaskočil, ale ještě jsem jsem nikdy nezkoušel, co se stane, když tu něco či někoho nechám, jestli se k ní vrátím zpět, nebo tu zůstane navždy bez pomoci. Budu si muset vystačit s opaskem, karabinou od klíčů a několika dalšími drobnostmi po kapsách.
„Děláš nějaký sport?", zeptal jsem se jí.
„Ano, hraju košíkovou".
„Fajn, tak mi teď ukážeš jak hraješ. Představ si, že je tu hřiště, spoluhráči, míč a na tomhle stromě že je košík.". Zmateně postávala. „No tak hraj, na co čekáš!" Pustila se tedy do toho. Ze začátku neohrabaně, ale pak se do té role vžila a já si vychutnával to pobíhající, poskakující nahé tělo.
„Chyť se koše a zůstaň na něm viset!", zavelel jsem po chvíli. Bez otálení či dotazů se chytla větve a zůstala na ní viset. Přišel jsem k ní, přejel rukou po jejím lýtku, stehně, až jsem se hřbetem ruky dotkl její mušličky. S potěšením jsem pozoroval, jak je mokrá vzrušením. Současně trochu poroztáhla nohy a tak jsem si s její kundou mohl trochu pohrát, Strčil jsem do ní prsty, trochu jí poroztáhl, poplácal a když jsem viděl, že už se dlouho na stromě neudrží, sáhl jsem do kapsy, vytáhl klíče a přicvakl jí je karabinou na vystouplý poštěváček. Zavila vzrušením a téměř okamžitě se pustila.
„Odpusťte můj pane!", prosila za odpuštění, ale já jsem byl spokojený, protože klíče i přes ten prudký dopad zůstaly viset na svém místě.
„Předkloň se, opři se rukama o strom, nohy od sebe! Zasloužíš výprask", řekl jsem pevným hlasem. Vytáhl jsem pásek z kalhot a začal jí řezat tu její sexy prdelku. S potěšením jsem pozoroval, jak se těžký svazek klíčů houpe a třese v rytmu mého řemene.
Dostala svých pětadvacet, ale já se při tom tak vzrušil, že už se mi nevešel do kalhot.
„Teď mi ho vykuř", přikázal jsem.
Ochotně se obrátila, poklekla a velmi kvalifikovaně mi ho vykouřila až do konce a vše ochotně spolykala.
Upravil jsem se a při pohledu na její něžné nahé submisivní tělo s klíči zavěšenými na poštěváku mě napadla poťouchlá myšlenka. Chytl jsem jí za ruku a stiskl tlačítko. Experimentálně jsem ověřil, že se člověk přenese tak jak je. Stáli jsme v metru vedle sebe, ona nahá, nohy od sebe, na poštěváku se houpá můj svazek klíčů. Rychle jsem jí pustil a jen potají jako odraz ve skle pozoroval ten zmatek. Nejdřív její vyjevený pohled, pak nevěřícně zírající lidi kolem ní, či jiní nenápadně odvracející oči jinam.
Pak se jí náhle podlomila kolena v nekontrolovatelném orgasmu plném výkřiků. Zachytil jsem jí, než dopadla na zem, okamžitě stiskl tlačítko a něžně jí položil do trávy. Opatrně jsem jí sundal karabinu se svými klíči. Zůstala vyčerpaně ležet, chvíli jsem jí hladil a pak si šel zaplavat. Když jsem se vrátil, seděla a koukala se do země.
„Ty mizero, tohle se dělá?! Co když ty lidi někde potkám? Určitě tam byl někdo známý!"
„Ehm, tedy, víš, potkáš je určitě vrátit se lze jedině přesně do okamžiku a místa, odkud jsi zmizela. Ale to má koneckonců tu výhodu, že to můžeš popřít. Byla jsi tam jen pár vteřin nahá, před tím i po tom oblečená, všichni si budou myslet, že mají jen moc bujnou fantazii."
Po chvilce ticha jsem pokračoval „ale orgasmus jsi z toho měla parádní, co!"
Jen mávla rukou a trochu zčervenala.
Po další chvíli řekla „no právě, strašně mě to vzrušilo a teď když jen pomyslím, že se tam vrátím, byť oblečená, jsem z toho tak vzrušená, že se bojím, že to na mě poznají".
Vstala a šla se koupat. Koupala se dlouho, pak se oblékla. Zhluboka se nadechla, natáhla ke mě ruku „Tak, jdeme". Stiskl jsem tlačítko a byli jsme zase v metru. Lidi chvíli ještě zírali, ale jak jsem si myslel, brzy nám přestali věnovat pozornost, nikdo nic neřekl. Jen já jsem vnímal, jak má křečovitě stisknuté rty, zhluboka dýchá a trochu se chvěje. Snad jsem I trochu cítil vůni jejích šťáv a představoval jsem si, jak jí tečou po stehnech. Na příští stanici vystoupila, ale ještě před tím mi do ruky nenápadně vtiskla kousek papíru. Stálo na něm „Budeš-li mít chuť na svou otrokyni, zavolej" a pak číslo na mobil.
No, musím říct, že tenhle zážitek se mi moc líbila možná jí brzy zavolám. Nejdřív ale musím vyzkoumat, jak si TAM vzít nějaké věci, vybudovat si tam mučírničku.
|
autor: Jan Kolář
|
Jak hodnotíte tuto povídku? |
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
|
|
Michaela
Jsi během čtění těchto povídek nadržený? Zavolej mi! Moje číslo je
909 555 909
a zadej můj kód 50
Chceš si vybrat z více holek? Podívej se na erotické linky
|
|
|
- SMS chat provozuje TOPIC PRESS s.r.o. Cena SMS 30,-kč včetně DPH ze všech sítí.
- Provozovatelem služby sex po telefonu je Topic Press s.r.o. Ceny 46,- Kč / min pro číslo 909 460 030, 55,- Kč / min pro číslo 909 555 909 a 909 553 333, 60,- Kč / min pro číslo 909 606 666.
|