Ženy a já

Nepředpokládal jsem, že ještě za mnou přijde a budu s Johankou zase mluvit. Vlastně již patřila do mé minulosti a jen se zařadila k té řádce žen, s kterými jsem kdykoli před a dnes už vlastně i po ní spal. Zarazil jsem se proto, když za mnou přišla a zazvonila u dveří. Manželka byla doma a já jsem nevěděl s čím Johanka za mnou přichází. Z tváře jí čišela hrůza a já se chvíli bál, zda mi nepřišla říci, že je se mnou těhotná. Rozešli jsme se teprve nedávno a tak, ač to, vzhledem k jejím potížím, bylo jen málo pravděpodobné, tak se to mohlo stát. Skutečnost ale byla jiná. Přišla jen proto, že se ocitla v nouzi a k její minulosti vlastně patřím já. Její muž totiž havaroval a po mě chtěla, ať ji dovezu za ním do nemocnice.

Před bránou nemocnice vystoupila a pak jen poděkovala, rozloučila se a šla. Seděl jsem v autě a díval se za ní, jak bez jediného otočení odchází. Znovu jsem ve své mysli přelétl poslední tři roky kdy jsme se měli rádi a ona se mnou podváděla naivního manžela. Byla však jenom jednou z žen, které jsem ve svém životě poznal se vším všudy. S jejich touhami, láskou i vášní a také možná i s jakousi ženskou naivitou, která jim mylně našeptávala, že si mne mohou úplně získat a od té chvíle již budu patřit jenom jim. Je ale pravdou, že pokud nebudu brát v úvahu své manželství, byl můj vztah s Johankou ze všech těch vztahů nejdelší.

Vlastně ani nevím jak se to stalo a čemu za to vděčím. Již od mládí jsem měl kolem sebe stále spoustu sukní, které se vůbec nezlobily, když jsem je trošku nadzvedl a udělal pod nimi průvan. Poznal jsem řadu žen, těch mláďat, které mohly být mými dcerami, a také těch zralých, pro které jsem byl pouhý zajda já. Patřily k mému životu a Johanka byla jednou z nich. Vlastně asi ani nevěděla, že jsem si ji tenkrát, když poprvé přišla do autoškoly, vyhlídl z jakési škodolibé msty. Pár roků před tím než Johanku poznal, chodil totiž její muž s naší Miluškou, mou vlastní dcerou. Věděl jsem o tom, i když s ní nikdy u nás nebyl. Věděl jsem také o tom, že Miluška chodí k němu a nebo spolu jezdí do vypůjčeného bytu a tam se pak spolu milují. On kdysi šoustal moji dceru a já pak, za pár let, jsem na oplátku šoustával jeho manželku.

Vše ale začalo už ve škole. O prázdninách mezi pátou a šestou třídou, to mi bylo dvanáct let, mne svedla jedna šestnástka. Byla ještě panna a mně použila k tomu, aby si uvolnila dírku. Bylo to na seně a vlastně to začalo jen vyptáváním a vzájemnými ukázkami neposkvrněných přirození. Pak přišly cvičné polibky a její dotaz, zda si to spolu rozdáme. Chtěl jsem to a cítil jsem, jak mi brčko stojí. Když si na ramenou rozepla kšandy montérek a postupně se svlékla do naha, byl jsem jako u vytržení. Poprvé jsem před sebou viděl do naha svlečené ženské tělo na vlastní oči. V mém klíně se teprve objevily první chlupy, ona však byla zarostlá a mě se zdálo, že by mi ta její buchta zaplnila celou dlaň. Byla ale nedočkavá a tak mne začala svlékat a pak mne, zcela nahého povalila do sena. Chytla mne do náručí a pak se spolu se mnou obrátila na záda. Tak jsem se poprvé ocitl na ženě a v zápětí s její pomocí i v ní. Neměl jsem pocit, že bych se setkal s její blánou a nebo jsem to ani při své nervozitě nepostřehl. Cítil jsem jenom to nádherné teplo, když mi její těsná kundička obepínala mé probuzené mužství. Byla tak krásně těsná a já jsem cítil, jak mi ve chvílích, kdy jsem z ní téměř vyjel, táhne předkožku ke špičce žaludu. Potom se začala vlnit a kroutit hlavou z jedné strany na druhou. Chtěla, ať jí cucám kozy a pak se najednou zaškubala a já ucítil, jak se jakoby v několika křečích sevření mého válečku ještě zvětšilo. Byla hotová a dobře věděla, že jsem na řadě i já. Převalila se spolu se mnou a tak jsem se pro změnu na zádech teď ocitl já. I když měla oprávněné pochyby o mé pohlavní zralosti, nechtěla riskovat a tak se ze mne zvedla a položila se vedle mne. „Do mě už nemůžeš. Jestli ale chceš, tak ti ho vyhoním“. Tak skončila naše soulož. Jana však splnila svůj příslib a rukou si s mojím klukem hrála. Bylo to krásné a po chvíli jsem se začal uvnitř chvít a potom jsem poznal tu sladkou křeč i já. Byl jsem ještě dítě a tak se to obešlo bez spermatu. Byl to však zážitek, který poznamenal můj další život. Začal jsem vyhledávat každičkou příležitost, abych se mohl holkám věnovat víc než při hře na doktora. Zajít tak daleko se mi však zpočátku příliš nedařilo a tak jsem aspoň pravidelně napodoboval Janinu ruku a honil si ho sám. Až někdy v osmé či deváté třídě se holky začaly o mém cviku navzájem více svěřovat a já jsem poznal, že už je nemusím svádět a dobývat. Navenek byly třeba upejpavé, stačilo ale, abychom byli sami a já jim řekl pár hezkých, jimi očekávaných slov. Potom již jihly a vůbec nevadilo, když jsem jim sáhl pod blůzku a nebo vzal jejich kočku do dlaně.

Pak jsem šel do učňáku, abych se připravil na práci automechanika. Byly zde ale i jiné obory a v jejich třídách se učila spousta nadržených holek. Jen na samém začátku, asi tak měsíc, dva, to bylo slabší a já si zapíchal jen párkrát. Pak ale holky začaly zase štěbetat a já zas přestal mít o chtivé holky nouzi. V té době jsem šoustal skoro pravidelně a vlastně jsem si mohl začít vybírat. Byl jsem již tenkrát vyhlášený přeborník a mohu říci, že byl o mně docela zájem. Bydlel jsem na intru, ve kterém na jednom patře bydlely holky a na druhém my kluci. Chodbou se k holkám dostat nešlo a stejně tak bylo kvůli vychovatelům nemožné propašovat nějakou k nám na pokoj. Budova ale měla okna a tak se s trochou odvahy dalo slézt od nás, z druhého patra po hromosvodu o jedno patro dolů a pak se zase vrátit stejnou cestou zpět. Brzy jsem dostal v tomto šplhu cvik a tak jsem s jistou pravidelností trávil čas noci na dívčím. Chodil jsem tenkrát s Maruškou, drobounkou druhačkou z mechanizátorek. Ta byla tím pádem mou nejčastější hostitelkou. Slézal jsem za ní dosti často. Občas se ale s jejím vědomím stávalo i to, že jsem skončil pod dekou s některou z jejich spolubydlících. To víte, holky jsou závistivé a obzvlášť ve chvílích, když jim hormony tlačí na mozek, bývají dosti nebezpečné. Aby byl klid a my se mohli spolehnout na to, že některá z nich mé tajné návštěvy nikomu nepráskne, šoustal jsem, aniž by mi to vadilo, občas nejen Marušku, ale i další tři holky z pokoje. Stejně to ale nějak prosáklo a velmi brzy jsme to spolu s Maruškou pochopili. Já jsem byl na řadě první. Jednou jsem se na jiném rande zdržel a vracel se na intr až po večerce. Službu měla ten den Andula, asi tak pětatřicetiletá vychovatelka. Já jsem ji sice moc neznal, říkávalo se ale o ní, že je to i ve svém věku jen slečna, která se dosud neprovdala a jenom občas si na čas k sobě do bytu nastěhuje nějakého chlapa. Stejně tak se o ní říkávalo, že je na zajíčky a občas jí padne do oka i někdo ze zdejších učňů. „Tak co mladej? Tobě se zastavily hodinky? A nebo ti je snad někdo ukradl?“. To byla její první slova, která se jako vodopád na mne spustila hned chvíli po tom, co se za mnou zavřely dveře a já stál na chodbě internátu. „Tos dneska randil jinde a nechal Marušku samotnou?“. Doplnila tím šňůru otázek a pak, po krátké odmlce pokračovala ve svém útoku. „Já o vás všechno vím. Vím taky, že seš docela akrobat a rád se šplháš po hromosvodu“. Už v této chvíli jsem věděl která uhodila a i když mi Andula nebyla zcela sympatická, rozhodl jsem se obětovat a uchlácholit ji svým tělem. Prostě jsem si myslel, že se mi tak podaří chránit Marušku a udržet ji stranou od problémů. Stalo se jak jsem očekával. Andula mne hned poté, co na mne vychrlila vodopád rádoby mateřských slov o nebezpečí promiskuity a nevázaného sexu, zatáhla do místnosti za vychovatelnou a tam se do mě pustila. Trvalo to jen chvilku a ona na mně vypustila své ohromné, dolů visící kozy i chlupatý pekáč, velký jak kolo z koloběžky. Pro tentokrát jsem se obětoval. Nechal jsem se dusit mezi jejíma kozama. Pak jsem jí dovolil, aby si zatáhla mou ruku do klína a do vagíny vsunula mé prsty. Poslechl jsem ji a ošoustal. Nejprve svými prsty a pak i svým brkem, které mi předtím cucala. Byl jsem však zhnusen a říkal jsem sám sobě, že se to již nikdy nesmí opakovat.

Někteří z nás bydleli daleko od internátu a tak se stávalo, že jsme domů jezdili jen občas a tak jsme na internátě zůstávali i přes sobotu. Byly to chvíle, kdy jsme mohli být v noci s Maruškou doslova sami. Také tenkrát tomu tak bylo a já zas za ní klesal po hromosvodu dolů. Bylo to príma. Netrvalo to dlouho a já se do ní zabořil a píchal. Najednou jsme na chodbě zaslechli tlumené kroky, které s naprostou jistotou směřovaly k nám. Jakoby zázrakem jsem stačil shrábnout své věci a jako užovka zajet pod postel. Mezi tím Maruška, v té chvíli zcela nahá, se otočila na bok a ve chvíli, kdy cvakla klika a dveře se začaly otvírat, předstírala hluboký spánek. V pokoji bylo tma. Viděl jsem proto jenom siluetu, která se přiblížila k posteli. Ani jsem nedutal a zcela tiše jsem se ve stísněném prostoru, vymezeném tvrdou podlahou a drátěnkou postele, posouval více dozadu. Bylo to potřeba. Postava se již přiblížila a právě v místě, na kterém jsem ještě před chvílí ležel, teď stály čísi nohy. Bylo mi jasné podle bod, že na nich stojí chlap. Teď už se ale posadil a drátěnka nade mnou se povážlivě prohnula a ještě více omezila prostor mého nechtěného azylu. Boty jsem poznal a tak mi bylo jasné, že nade mnou sedí Váňa o němž se říkávalo, že je na učeňky. S jednou se dokonce před dvěma lety, jen krátce po té co se vyučila, oženil. Teďka byl tady a já si uvědomil, že teď je na řadě Maruška a pokud nevylezu, dostane co nejdřív pořádně do těla. Na druhé straně jsem si vzpomněl na Andulu a na to, jak jsem na ní proti své vůli rajtoval. Navíc mne vzrušovala myšlenka, že i když pod postelí, mohu být při tom když ji ošoustá. Nemohl jsem se rozhodnout co mám udělat a tak si řekl, že počkám co Maruška. Bude-li bez odporu držet tak zůstanu. A kdyby ne, tak vylezu a ať se děje vůle boží. Mlčky jsem sledoval, jak si rozvázal tkaničky, sezul si boty a potom zajel k Marušce pod deku. Nepadlo ani slovo. Nic neřekla a tak jsem si udělal trochu pohodlí. Z tlumených zvuků, které ke mně doléhaly, jsem poznal, že ji osahává. Poznal jsem také, že se jí to líbí a začíná být vzrušená. Slyšel jsem tiché vzdechy, vycházející z jejich úst, a také sotva patrné šustění postele pod jejím tělem, které se právě začínalo chvít. Nahoře začal pohyb a po krátké chvíli spadla na podlahu jeho košile a velmi brzy se na hromádce vedle mě povalovaly také jeho kalhoty i slipy. Mlčení pokračovalo a mně již bylo jasné, že spolu nejsou poprvé. Maruška ho dnes určitě nečekala, když ale nečekaně přišel, tak tomu dala volný průběh. Nemohla toho moc dělat a tak mně nechala schovaného pod svou postelí. Z pohybu drátěnky i z doprovodných zvuků jsem poznal, že se Maruška převrací na záda a posouvá se do prostřed postele. Prozatím na ni nevlezl a protože vzdychala stále víc, bylo mi jasné, jak vydatně ji zpracovávají jeho ruce. Určitě se jí to líbilo, její vzdychání zesílilo a drátěnka pod ní se začínala hýbat. Obojí ještě zesílilo. Drátěnka se rychle rozkmitala. Pak najednou přišly dva velké záchvěvy, které se staly neklamným svědectvím toho, že ji vydráždil až do krajnosti a ona se právě udělala. Čas na odpočinek však nedostala a průhyb drátěnky prozradil chvíli, kdy Váňa přesunul svá kolena mezi její nohy. Jen malá chvíle mu pak stačila na zaujetí správné pozice. Pak na ni naráz dolehl plnou vahou a ve chvíli, kdy se ozvalo silné zavrzání postele, uslyšel jsem i její naléhavý vzdech, který se ozval z jejích úst když do ní naráz zamáčkl svého chlapa. Prostě se do ní zabořil a projel jí jak ostrý nůž hrudkou másla. Držel své tempo a tak byla Maruška za malou chvíli opět hotová. On ale ještě nebyl. Slezl z ní a pak i z postele. Pak se k ní sklonil, zvedl ji v podpaží a vedle postele ji přiměl k tomu, aby si k ní klekla. Znovu jí roztáhl nohy, klekl mezi ně a s pravidelností šicího stroje ji začal píchat nanovo. Bylo to pro mne vzrušující a tento pohled zespod, ukazující jak se jí do ní opakovaně úplně zaboří mne doslova provokoval. Chtěl jsem z toho mít něco i já. Bylo však nemyslitelné, abych vylezl a přidal se. A tak jsem jenom natáhl ruku a zatímco on se proháněl jejím tělem, začal jsem ze svého úkrytu dráždit její poštěvák a v duchu si představoval, že právě teď ji šoustám já. Nejdřív se lekla. Pak se s tím ale srovnala a začala vychutnávat ten vyjímečný rajc. Mrskala sebou do všech stran a chvílemi se zdálo, že si ho v sobě zalomí a Váňa odtud odejde jako eunuch. Ta divočina se mu líbila a tak se za pár chvil udělal i on. Maruška z toho byla celá utahaná a tak ji konečně nechal být. Beze slova se oblékl a už se chystal odejít. Zůstal však stát, chvíli se na ni zadíval a pak ji jako mistr upřímně pochválil. „Všechna čest Marie, dneska jsi byla třída. Opravdická třída. Něco tak báječného jsem možná ještě nezažil. Měj se a příště čau.“ Odešel a já jsem konečně mohl ven. Vysoukal jsem se z pod postele a podíval se na Marušku. Ta již zas ležela na posteli a právě zklidňovala dech. Oba jsme mlčeli a já byl stále vzrušený. Mé páro stálo a bylo napnuté až k prasknutí. Tak jsem se na ni vrátil. Vlastně jsem vystřídal Váňu a teď jsem do ní, v dnešní noci již podruhé, začal píchat já. Byla již utahaná a ze začátku se jí už asi nechtělo. Za malou chvíli se ale zachvěla a znovu začala být vzrušená. Viděl jsem na ní, že se jí znovu začíná blížit orgasmus. Pro mne to zprvu nebylo jiné. Mé hormony byly rozbouřené a tak jsem píchal jako o závod. Rozbouřená však byla také moje mysl a já si znovu uvědomoval, že tady Váňa nebyl poprvé. Maruška mi najednou připadala „ jak použité zboží“ a já již přestával mít chuť. Tak jsem z ní slezl a nechal ji na pospas její rozbouřené vášni. Nechal jsem ji tam samotnou. Ten den jsem ale odešel dveřmi. Bylo mi jasné, že Váňa odpočívá v místnosti za vychovatelnou. A i kdyby. Co by mi tenkrát asi tak mohl říct? Odešel jsem dveřmi a asi to bylo i jakési znamení, že už ten pokoj nikdy nenavštívím. Do konce učňáku jsem tam už skutečně nebyl a Maruška mne přestala zajímat. Nemohl jsem jí prostě odpustit, že mě podvedla. Že se válela s Váňou a mě nic o tom neřekla. Věřil jsem tomu, že to mezi nimi začalo stejně, jako když Andula zaútočila na mně. Já jsem jí o tom ale řekl a Andulu jsem od té doby odmítal. Ona však mlčela a ze soulože s Váňou se pro ní stal již zvyk.

Sotva jsem na učňáku skončil, dostal jsem povolávací rozkaz. Narukoval jsem do Popradu, na druhý konec republiky. I tam jsou hezké holky a vědí, nač ji mají. S jednou jsem tam chodil. To ale neznamená, že pokud se naskytla vhodná situace, nezvládl jsem i nějakou tu bokovku. Jednou, když ta moje byla zrovna v té době nemocná, vyrazili jsem s pár klukama z roty do nedaleké vesnice na zábavu. Místní chalani nás tam zrovna rádi neviděli. Procházelo to ale bez konfliktů a tak si každý z nás našel pohlednou dívčí společnost. Já jsem se bavil s takovou pohlednou romantickou duší co před půl rokem odmaturovala a tak mi dělala nenásilnou přednášku z oblasti krásné literatury a milostné poezie. Mluvila zajímavě a já, abych ji pohladil po duši a také si ji víc získal, jen jsem ji v této fázi přitakával. Nebo jsem ji svým dotazem postrkával k jejímu dalšímu oblíbenému tématu. Když si po nějakém čase uvědomila, že mluví hlavně ona, smála se tomu s ohníčky šibalství v každém oku. Teďka mne ona vybízela svými otázkami k mluvení. Zůstal jsem u literatury ale tak odlišné od té její. Vytáhl jsem na ni Denikena i našeho Součka a začal jí povídat o UFO, o různých záhadách a také o vesmíru a v něm se nacházejících cizích světech. Docela ji to zaujalo a tak mi nedalo příliš práce ji na chvíli zlákat ven abychom se mohli podívat na noční oblohu. I když již bylo zima a na zemi leželo tak deset čísel sněhu, tak naše chvíle byla nekonečná. Zprvu jsme skutečně koukali na hvězdy. Když ale nemohla jednu z nich najít začal jsem jí ji ukazovat. Chtěla se dívat ve stejném úhlu a tak se přiblížila svou tváří ke tváři mojí. Na to jsem čekal a než se nadála, stál jsem proti ní čelem a líbal ji na rty z nichž vycházela pára. Ani se příliš nebránila. Snad jenom zprvu, jen tak na oko. Pak ji to ale zcela uchvátilo a tak mi vůbec nebránila v tom, abych jí rukama zajel pod bundu a začal zpracovávat její prsa. Bylo to silné na nás na oba a tak se stalo, že jsme nakonec skončili na mém vojenském mantlu, který jsem rozložil do sněhu na tamním fotbalovém hřišti. Divil jsem se sám sobě. Mnohem víc jsem se však divil Bernadetě, jejíž obnažený zadek se nyní tisknul k promrzlé zemi, od níž ho dělil jenom můj kabát.

Po krátkém čase za mnou Bernadeta přišla se zvěstí, že je od oné noci v jiném stavu. Bylo to jako rána pod pás. Vydýchal jsem to a během dalšího měsíce se s Bernadetou oženil. Byla to pro mne katastrofa a připadal jsem si, jak orel, kterému amputovali křídla. Zbytek vojny jsem přečkal jako ženáč a za půl roku i táta malého kluka. Potom co jsem dostříhal metr a shodil ze sebe zelené prádlo, jsem se nastěhoval za ní do domku k jejím rodičům. Možná to znáte sami. Oba rodiče pedantičtí kantoři, jen málo schopní rozlišit prostředí školy od ostatního života. Bylo to úděsné a moje představa, že bych zde měl žít dlouhý čas, případně se zde dožít i smrti, mne ale přiváděla k zoufalství. Bylo mi, jako bych byl ve své dospělosti nahnán do jakési zvláštní školy, v které mi každou chvíli ten, dle vlastního přesvědčení na celém světě nejchytřejší učitel, vysvětluje, jak mám cokoli dělat a vlastně na každém mém činu shledává a kritizuje chyby. To vše nás s Bernadetou vzdalovalo. Ona, která v tom vyrostla a považovala to za něco zcela běžného. Nedalo se tak žít. Proto jsme se po roce rozvedli a já se vrátil sám zpátky do města, kde jsem jako malý kluk vyrůstal. Na malého Ondru jsem pravidelně platil a vlastně až do dnes, kdy již je dospělý, jsem ho od rozvodu ani jednou neviděl. Nedá se říci, že bych si obzvlášť na začátku na něj nevzpomněl a nebo by mi byl zcela lhostejný. Na druhý konec státu za ním bylo daleko. Dal jsem však za pravdu Bernadetě, že to tak bude lepší pro ni, pro mne a hlavně pro malého Ondru.

Doma jsem začal jako řidič jezdit pro pivovary. Jezdil jsem tedy po okolních okresech a rozvážel po hospodách pivo. Dovedete si proto jistě představit, jako výzvu pro mou krev, zřejmě obohacenou o hormony chtíče, představovala spousta servírek a hospodských paní. Zase jsem byl ve svém živlu a mohu po pravdě říci, že jenom v málokterém městě, ležícím na mé trase, by bylo možno najít to, ve kterém bych neměl připravenu alespoň jednu sukni k nadzvednutí. Pak jsem se oženil znovu a s touto druhou ženou to vlastně spolu táhneme dodnes. Kdyby se někdo zeptal, jak to bylo a je s mou věrností, musel bych se docela srdečně zasmát. Každý z nás lidí je nějaký a to své já nezmění i kdyby nevím jak chtěl. Já jsem to nechtěl, líbilo se mi to takové jak to je. Některé z oné řady mých krátkodobých milenek, a také i některé z těch, se kterými jsme si na lásku hráli delší čas, již zapadla do mého podvědomí. Musel bych proto chvíli vzpomínat, abych si vybavil jejich jméno, tělo i tvář a pak je přiřadil k příslušným zážitkům. Jsou ale také takové, na které se nezapomíná a které ve své mysli vidíte se vším všudy ve zlomku vteřiny, když si to budete přát. Z tohoto pohledu byla v mém životě favoritkou Markétka. Byla to neteř mojí druhé ženy a já ji vlastně viděl jen jednou v životě. Bylo to pár let po naší svatbě, asi rok před tím, než se nám narodila Miluška. Dostali jsme ze severu Moravy, od jakýchsi manželčiných příbuzných, pozvání na svatbu jedné její sestřenice. Auto jsme neměli, protože tenkrát ještě auta byla takřka nedosažitelnou vzácností. Jeli jsme tedy vlakem. Po čtrnácti hodinách úmorného kodrcání nás na malinkém nádraží čekal žebřiňák s koňmi, který nás dovezl k příbuzným. Bydleli v malé vísce, která měla jenom pět čísel popisných. Nejbližší vesnice, ve které byl krám, kostel i pošta byla vzdálená dobrých šest kilometrů. Příbuzní žili na statku, ke kterému patřila pole, hektar lesa i malý rybník přímo za vraty. Ve chlívě měli dva koně, dvě krávy, ale šest prasat a na dvoře se pletlo nespočetně drůbeže. Svatební přípravy byly v plném proudu. Zabíjačka byla již před týdnem a tak, zatímco ženské kouzlily v kuchyni, my chlapi jsme ochutnávali ostré klobásy a také zdejší, tak známou, pravou slivovici. Druhý den ráno byla svatba a tak jídlo a pití začalo nanovo od samého rána. Teď již si s námi, i když jen polovičním tempem, připíjely i ženy a brzy všude bylo veselo. Obřad byl v kostele v sousední vsi a tak, jako za starých časů, jsme na ní jeli na vyzdobených vozech, tažených zapřaženými koňmi. Příroda svatbě přála a zářivé jarní slunce jakoby vybízelo k veselí. Nedá se říci, že by už bylo teplo. Cestou domů se ale znovu pilo a tak nám příjemné teplo do žil vlévala naše bujarost i konzumovaný alkohol. Na statku se pak ono obžerství a vydatné pití znovu dostalo do tempa. Nemohu si vlastně vzpomenout, zda někdo z dospělých zůstal střízlivý a nebyl více či méně v podroušené náladě. A co se týče omladiny? Však to znáte. Když je nikdo nehlídá, tak využijí situace a chovají se jako dospělí. Snad proto se na hojné polibky na setkání, vyměňované mezi ženami a muži různých manželských párů, neomezili jenom dospělí. I dorůstající omladina, která již byla ve věku, kdy se přestávala stydět, si občas zcela veřejně vyměnila polibek. S postupem času si člověk mohl i všimnout, že někde ve zšeřelém zákoutí, se některý z párů líbá důkladněji a dívkám ani ženám nevadí, když partnerovy ruce tak trochu otestují jejich tělo. Také jsem toho trošku zneužil. Jenom jsem při tanci s nevěstou, poznamena-ném oboustranným pitím, jí popřál příjemnou svatební noc a svoji ruku jí na dlouhou řadu taktů zabořil mezi nohy a stiskl její klín. V místnosti, kde se tančilo, bylo namazaných párů víc a tak si nás nikdo vůbec nevšímal. Jenom se smála, tančila rozkročmo a ze široka, pak si také sáhla na můj úd. To jsem se ale polekal. Trošku jsem vystřízlivěl a s hrůzou si položil otázku jak z této kaše ven. Zachránila mne však tříčlenná vesnická kapela, které mezi tím vyschlo v krku a teď si udělala přestávku.

Svatební oslavy skončily a každý z nás pociťoval naprostý stav nasycení. Všichni jsme byli doslova nacpáni bezvadnou stravou i dobrým pitím a naše podnapilost nás vybízela k spánku. Někdo si již šel lehnout, dva chlapi usnuli u stolu a všichni ostatní se podle předem dohodnutého rozpisu ukládali k spánku do omezeného počtu postelí. Scénář byl ten, že ženich s nevěstou mají pro sebe rezervovánu útulnou podkrovní komůrku, domácí se vmáčknou na rozkládací gauč a na manželskou postel. My hosté se pak podle rodin naskládáme do dvou širokých postelí a na vypůjčené matrace, rozložené na podlaze jedné z místností. Nám, mé ženě a mně byla přidělena široká postel. Protože lůžek pro tolik nocležníků bylo málo, souhlasili jsme, že s námi v posteli přespí i manželčina neteř. Nijak jsem o tom neuvažoval. Zřejmě jsem považoval za samozřejmé, že já spím na jednom kraji postele, Markétka na druhém a moje žena uprostřed mezi námi. Dopadlo to však zcela jinak. Nejdříve šla spát Markétka. Po ní pak, za nějaký čas i moje žena. Když jsem pak, asi tak za půl hodiny, přišel do ložnice já, ležely v spánku vedle sebe. Manželka ale spala na kraji a já si tak musel lehnout vedle Markétky. Stejně bych manželku nebudil. Na sex jsem nemyslel a chtělo se mi spát. Proto jsem ani na chvíli nezaváhal a zajel pod peřinu právě tam, kde zrovna bylo místo. Nevím, jak dlouho jsem spal. Náhle mne ale probudil zvláštní pocit vzrušení. Cítil jsem se, jako kdybych se probudil z nějakého erotického snu. Již jsem byl vzhůru. Zatím jsem se však ani nepohnul a budil tak zdání, že stále spím. Jen díky tomu jsem poznal pravou příčinu mého ztopoření. Markétčina ruka znovu zajela do mých trenýrek a znovu si začala hrát s mojím klukem, kterého k mému úžasu probudila dříve než mne. Byl jsem ohromen a šokován. Ani jsem se tím překvapením nemohl pohnout. Tak jsem jen zcela fascinován ležel a vnímal, jak mi ta sotva čtrnáctiletá holka honí péro a jak se s ním svou rukou doslova mazlí. Už jsem to nemohl vydržet. Tak moc to bylo krásné, že mi to až nahánělo hrůzu. Škubl jsem rychle rukou a uchopil její zápěstí. Pevně jsem její ruku sevřel. Dále jsem ji však neodtáhl a nechal ji právě tam, kde se nacházela. Lekla se. Dokonce sebou polekaně škubla. Já ji však nepustil a tak mne pořád za něj držela. „Prosím tě, nežaluj na mně.“, plačtivě zašeptala Markétka. „Proč bych to dělal?“, zazněla moje odpověď. Ještě jsem nevěděl co udělám s tou žábou, která vlastně ještě byla pod zákonem. V té chvíli jsem ani nevěděl, co udělám se svým chtíčem, tak vyburcovaným právě jí. „Proč bych to dělal?“, řekl jsem podruhé a pohnul rukou tak, aby navázala na svůj předchozí pohyb. Ve stejné chvíli když začala, přetočil jsem se na bok a pustil její ruku. Tím byla volná i moje ruka, kterou jsem přesunul na její plochou hruď. Jak jsem již řekl, bylo to ještě dítě. Ve své dlani jsem proto ucítil jen plochý hrudník s malými kopečky právě rašících prsů. Prostě tam ještě měla jenom dvě čočky na prkně. Jen její bradavky, které se jí také teprve probouzely, byly již ztvrdlé a citlivé. Když jsem jí jednu zažmoulal konečky svých prstů, celá se zachvěla. Znovu jsem si uvědomil, že si zahrávám se zákonem. Vzpomněl jsem si v té chvíli na své dětství a na to, že v jejím věku jsem měl svůj křest již dva dlouhé roky za sebou. Věděl jsem, že to chce. Že bude šťastná když budu pokračovat a zajdu ještě dál. Věděl jsem, že mne už pro to nikdy a nikomu neprozradí. Mírným tlakem na její rameno jsem položil Markétku na záda. Dlouho jsem neotálel a ruku přesunul na její holátko. Byla opravdu ještě dítě a tak se na jejím holém, baculatém pahorku, ježilo jenom pár prvních, nachmýřených chloupků. Znovu se zachvěla a zcela iniciativně roztáhla nohy. Trošku jsem si s ní hrál a se zájmem sledoval, jak na ni moje prsty, zatím jen z venku působí. „Už jsi to někdy dělala?“, položil jsem jí otázku a svůj ukazovák nasměroval k jejímu poševnímu vchodu. „Ano, ale jen jednou. A bylo to jen napůl“. Nebylo mi jasné co myslí tím svým napůl. Nebylo jasné, zda se do ní někdo nestihl zabořit úplně a nebo musel skončit dřív, než si stihla úplně přijít na své. Nebylo mi to jasné a bylo mi to fuk. Co jsem však věděl jistě to byl fakt, že dnes to bude úplně. Úplně bez ohledu na to, zda půjde o hloubku vnoření a nebo o to, že ji dnes dovedu na samý vrchol blaha. „Blánu jsem si protrhla sama. Moc mne to bolelo a tak jsem toho nechala být.“ Markétka upřesnila svou informaci a já si uvědomil, že jsem ji zprvu chápal jinak. „Poznalas sama jak je velký. Chceš si ho vyzkoušet a nemáš teď z něho strach?“. Otestoval jsem její chuť i odhodlání. Nebyl jsem na pochybách a věděl jsem, co mi odpoví. Tady to ale nešlo a tak jsem rychle přemýšlel o tom, kam si ji odvést, abych ji mohl ošoustat. „Přijď za mnou za chvíli do komory.“, zašeptal jsem jí do ucha a tiše vylezl z postele. Prostě jsem myslel na to, že i kdyby se stal ten zázrak, někdo se vzbudil a nedej bohu nás i nachytal, pořád by při trošce štěstí a mé výmluvnosti zůstávala naděje, že všechno svedeme na naši mlsnost a naše chutě.

Ihned po vstupu do komory jsem zjistil, že to není to správné místo. Na stole, který jako jediný byl tady vhodným místem, na kterém by šlo souložit, ležela spousta zbytků z dnešní oslavy a také dva ještě nenačaté dorty. Vyšel jsem proto na chodbu a zavřel za sebou dveře. Postavil jsem se k oknu do dvora a přemýšlel jsem, kam se přesunout. Byla hezká, jasná noc. Teplota se však ještě držela nízko a mně se tedy, ani v nejmenším, nechtělo jít šoustat do stodoly. Do šopy, která stála na druhém konci obdélníkového dvora právě proti mně, to také nemělo smysl. Bylo mi totiž jasno, že také zde je zima a stejně tak, jako na půdě, je zde jen spousta různého harampádí, pokrytá vrstvou letitého prachu. Stál jsem u okna snad jen pár vteřin. Po mojí pravici tiše cvakla klika a za mnou na chodbu vešla Markétka. V tom nočním příšeří, jen trošku naředěném světlem měsíce, procházejícím oknem před námi, jsem si ji znovu zamyšleně prohlédl. Stála tam v noční košilce a já jsem musel dát sám sobě v duchu za pravdu, že byla jen nevýraznou žábou. Byla to, na první pohled, ničím nepřitažlivá holka, která se právě dostala do fáze dospívání a pocítila účinky hormonů, které z ní časem udělají zralou ženu. Bylo mi jasné, že kdybych ji ještě včera potkal někde na ulici, ani bych o ni svým zrakem či myšlenkami nezavadil. Prostě bych prošel kolem bez jakéhokoli povšimnutí.

Teď jsme však stáli vedle sebe a oba dva jsme věděli, že uplyne jenom malý dílek času a my svá těla, poháněná sexuální touhou, spolu navzájem spojíme. Měla se stát, i když jen na pár chvil, mou nečekanou milenkou. Snad proto jsem se sklonil a políbil toto dítě způsobem, kterým jsem líbával dospělé ženy. Bylo to pro ni poprvé, co měla ve svých ústech navíc i jazyk nějakého muže. Rozhodně se jí to ale líbilo. Stoupla si na špičky a do svých rukou sevřela mou hlavu. Tiskla se na mé rty a svým jazykem mi začala odpovídat a také pronikat do mých úst. Na chodbě ale bylo zima. Já sám, protože jsem byl jenom v trenkách, sem ji už docela cítil. Vymanil jsem se proto z Markétčina držení, uchopil její ruku a za ní si ji vedl ven. Šla těsně vedle mě a já jsem cítil, jak se o mé rameno opřela její hlava. V té chvíli jako by to ani nebyla nedospělá holka. Měl jsem teď pocit, že jdu se skutečnou milenku. S dospělou ženou, která mne má ráda a již se těší na to, až se budeme milovat. Na náspí bylo ještě chladněji a tak jsme rychle vklouzli do maštale a tiše za sebou zavřeli dveře. Okno zde bylo ještě menší a tak přítmí, které nás před tím obklopovalo na chodbě ještě zesílilo. Spolu s ním nás obklopila i známá vůně venkova a také teplo, vyzařované těly ustájených krav a koní. Rychle jsem očima přelétl celý prostor a vyhodnotil naše možnosti. Hodně jich teda nebylo. Jediným, pro nás použitelným, zařízením zde bylo staré, oprýskané štokrle. Na tuto židličku bez opěradla, která sloužívala selce při dojení, jsem nyní posadil svoji společnici. Stál jsem teď přímo před ní. „Když sis to dělala sama, tos asi jistě neviděla chlapa. Tak si ho nejdřív prohlédni ať aspoň víš, s čím jsi si vlastně hrála.“ Věděl jsem, že toho v tom přítmí mnoho neuvidí. Byl jsem si ale jist, že jí to bude silně vzrušovat. Co jsem však v té chvíli ještě nevěděl bylo to, jak ji budu v následných chvílích dirigovat a čemu všemu ji této noci naučím. Teď už jsem na nic nečekal a stáhl trenky ke svým kolenům. Péro jsem měl už napružené a tak teď trčelo přímo před jejíma očima. Zřejmě byla překvapena. V jejích očích se však objevil i nedočkavý zájem. Svým pohledem mé péro jakoby hltala a četla na něm snad každý kousek našponované kůže. Nejvíc ji zřejmě přitahoval můj žalud a také moje koule. Pozvedla totiž ruku a konečky svých prstů se střídavě dotýkala obou těch částí mého těla. I když si s mojím přirozením již hrálo více žen, její prsty však dělaly divy. Nemohl jsem to již vydržet a chtěl jsem, abych už byl v ní. „Teďka si Markétko stoupni, abych se mohl posadit a tebe si vzít na klín.“ Původně jsem si představoval, že si ho od ní nechám vykouřit. Nyní, abych to třeba nepřehnal a pro ni nebylo zážitků až moc, jsem od toho úmyslu ustoupil. Sotva se zvedla, posunul jsem štokrle více od zdi, sedl jsem na ně a uchopil Markétčiny ruce. „Teďka pojď ke mně a každou nohou si stoupni po stranách mého těla.“ Rukama jsem ji něžně popotáhl a pak se jenom díval, jak zcela přistoupila k mému boku a potom přehodila jednu nohu na druhou stranu. Noční košilka se jí při tom napnula a povyjela o malý kousek výš. Pustil jsem proto její ruce a sám ji vyhrnul až k jejím bokům, udělal na ní záhyb a část látky pod něj zahrnul. Košilka tak zůstala zvednutá a mně se odkryl pohled na její, dosud mužem neposkvrněný klín. Přál bych si, alespoň na chvíli více světla. Nešlo to ale, a tak jsem tuto myšlenku nechal být. I když jsem na to původně nemyslel a ve svém plánu vycházel jenom z omezených možností, nyní mne ale napadlo, jak je ta pozice výhodná. Mohl jsem jí teď dopřát pocit, že teď bude sex řídit ona. Bude to ona, kdo bude aktivní a já se přizpůsobím jí. Bylo mi jasné, že se při tom asi i tak trochu nadře. To proto, že až si mi na něj sedne a bude se na něj navlékat, bude si muset dřepnout. Bude si dřepat pokaždé, když ho do sebe píchne. Pokud si bude chtít odpočnout, bude se muset posadit a pak ji váha jejího vlastního těla na mne přitlačí až na doraz. Musel jsem ale uhnout svým trupem, kterým jsem ve vzpřímené poloze Markétce bránil v potřebném přístupu. Zaklonil jsem se proto a opřel lopatky o chladivou zeď. „Tak pojď blíž a dej je k sobě. Nespěchej na ně a nech je zatím, ať si jen hrají. Ať se jen navzájem šimrají a ať se při tom tak trochu také poznají.“ Poslechla moje slova a popošla o malý kousek výš. Podívala se na něj jakoby v půdorysu a ještě o píď pokročila, až zmizel z jejího pohledu. V té chvíli pokrčila kolena a roztáhla je do stran ještě o trochu víc. Díval jsem se, jak se k němu blíží a uvědomil si, že jeho špička už vnímá její přítomnost. Ještě pár milimetrů a už se dotkli. Cítil a viděl jsem, jak sebou sotva znatelně škubla. Připadalo to, že se lekla. Že ji ten dotek překvapil a její mysl teď navždy musela přijmout tento fakt. Už se ho doslova dotýkala a měla jeho špičku opřenou o svou kůži. Zcela pomalu pohnula svojí pánví a začala se zvolna hýbat. Můj žalud tak klouzal po délce jejího přirození a spolu s celým penisem se vždycky vychýlil příslušným směrem. Zatím ji hladil jenom z venku. Cítil jsem, jak je vzrušená. Jak si vychutnává tu krásu a při tom zápasí sama se sebou a se svým dilema, zda se má ještě jen takhle mazlit a nebo zajít dál. Pohyb své pánve doplňovala pozvolným kýváním hlavy a svýma rukama hledala na ploché hrudi svá dosud nenarostlá prsa. Slyšel jsem také, jak se jí zrychluje dech a splývá s pravidelným odfukováním zvířat, přivázaných u žlabu. Když se ale po chvíli ještě více přiblížila, sjela pravou rukou do svého klína a jenom mírně si jej rozhrnula. Můj kluk se tak dostal do jejího žlábku. Byl teďka protahován mezi stydkými pysky, od Markétčina vzrušivého výběžku až zcela dozadu, za konec jejího ženství. Zatím co se hýbala jen tímto podélným směrem, začal jsem se nepatrně vrtět a jen tak lehce ji při tom masírovat svým nenápadným kroužením. Účinek byl velice rychlý a její ruka znovu poklesla dolů. Teď se ale nevěnovala jejímu tělu. Teď uchopila moje přirození a nasměrovala je pod správným úhlem do toho správného místa. Možná, že jsem se zmýlil. V té chvíli jsem však měl pocit, že jsme oba současně zatajili dech. Byla to jenom vteřinka a já už cítil, jak její tělo tlačí na můj žalud a samo zvolna pootvírá svůj poševní vchod. Zřejmě žádnou bolest necítila a proto šla ještě níž. Teprve v ní byla jenom moje špička, já ale cítil rozkoš z teploty jejího těla i z poznání, že je již je dostatečně vlhká. Teď jsem se ale nekroutil a všechno nechal jenom na ní. Domníval jsem se, že se ho bude zmocňovat postupně, bude se zvedat a pak si zas sedne o kousíček níž. Byla však statečná a nelekla se toho, jak byl ve srovnáni s jejím vzrůstem velký. Postupovala jenom jedním směrem. Vždy se jen na chvíli zastavila, nabrala dech a svojí pochvě dopřála moment, aby se připravila na další. A potom zase přitlačila a spolkla v sobě dalších pár centimetrů mého mužství. Už jsem byl hodně daleko a v duchu jsem si říkal, že víc se už do ní nevejde. Zase to krátké nadechnutí a potom svá kolena zcela povolila a jediným táhlým pohybem do sebe zasunula i poslední zbytek. Obzvláště teď jsem cítil tu těsnost a ono fantastické teplo. V té chvíli jsem jí byl opravdu nesmírně vděčný. Zatímco odpočívala a v duchu jistě vyhodnocovala první pocity, jsem ji pohladil po vlasech a po tváři. Pak jsem se na chvíli narovnal a stejně jak předtím na chodbě jsem ji zas dlouze políbil. Když jsem své lopatky vracel ke zdi, ucítila ve svém nitru, jak se v ní můj penis pohnul. Přestala otálet a teprve teď se začala hýbat. Její pohyby teď byly v obou směrech a šoustala mě po celé mojí délce. Dal jsem se znovu do kroužení a tak, vzájemným sloučením našich pohybů, jsme dosáhli jakési šroubovice, ve které můj penis putoval jejím tělem. Doslova na mě šílela, zrychlila pohyb do velikého tempa a poskakovala tak, že jsem měl chvílemi pocit, že mi ho v sobě zalomí. Najednou, když byla napíchnuta do samé krajnosti, jakoby v transu zašeptala „mámo, maminko…“ a z ničeho nic se přestala hýbat. Křečovité sevření pochvy, opakující se v několika záchvěvech, se stalo neklamným důkazem, že její první soulož s mužem byla nade vší pochybnost úspěšná. Zůstala na mě sedět a já byl v té chvíli rád, protože před tím, když na mě řádila, jsem už také cítil, jak se blíží můj čas. Můj kluk se mohl na chvíli zklidnit, trošku si odpočnout než převezme iniciativu on sám. „Bylo to Markétko krásné. Teďka se ale zvedni ať mohu na oplátku pro změnu šoustat já.“ Na štokrleti to teď nešlo a tak jsem ji zavedl do rohu, ve kterém byla postavena ani ne metr vysoká, do pravého rohu zalomená zídka se zaoblenou horní stranou. V prostoru mezi ní a rohem byla pro zvířectvo připravená řezanka. Postavil jsem Markétku asi tak do vzdálenosti jednoho kroku, pak jsem ji předklonil a opřel rukama o tuto zídku. Stála tam s roztaženýma nohama a já jí, tentokrát zezadu, projížděl žlábek svým žaludem. I když jsem neměl zájem o anální sex, svůj žalud jsem schválně párkrát dovedl až k jejímu konečníku. Chtěl jsem ji jenom vyvést z míry. V případě odporu bude ráda, když s tím za malou chvíli přestanu. Pokud se jí to bude líbit a bude ji to vzrušovat, přestanu také a využiji její nesplněné touhy na to, abych jí o to větší rozkoš způsobil v jejích rodidlech. Nic neříkala, ani se nehnula a její vnitřní chvění mi také odpověď nedalo. Proto jsem to pustil z hlavy a neztrácel čas. Nasměroval jsem kluka do její Jůliny a chytil kyčle do rukou. Vzal jsem si mustr z jejího počínání a bořil se do ní jediným pomalým píchancem. Rozdíl byl jenom v tom, že ona dělala přestávky. Já jsem však tlačil stále a velmi pomalu, milimetr po milimetru, v ní vyplňoval každičký kousek co jsem mohl. Teprve poté, co jsem se podbřiškem dotkl jejího zadku, jsem ji začal zprvu jen pomalu šoustat a pak, po krátké chvíli, jsem přidal pohyb do všech stran. Můj žalud jí tak každou chvíli napínal jiné místo pochvy a její vchod byl roztahován všemi směry. V té chvíli jsem v Markétce neviděl mládě a dal jsem průchod svému vzrušení. Měnil jsem směry ještě víc a bez ohledu na její těsnost jsem kroužil jejím nitrem. Její hlava, kterou jsem viděl před sebou, se opět zmítala a její vzdechy nebylo možno přeslechnout. Ještě, že byla noc a lidé po opici mívají tvrdé spaní. Byla to vydatná jízda a já jsem na dlouhou chvíli cítil, jak je to vzrušující, když se můj penis v jejím těle pravidelně otíral o všechny kosti, lemující její pánevní otvor. Jí se to jistě líbilo také. Celá se chvěla a prožívala další orgasmus. Cítil jsem, že ho budu mít i já. Rychle jsem proto vyklouzl z jejího těla a svoje semeno nechal dopadnout na podlahu mezi jejíma nohama. Ještě chvíli odpočívala v předklonu. Potom se narovnala a obrátila ke mně. „Strejdo, děkuju … Tak moc jsem to chtěla, měla jsem ale velký strach.“ Ta slova mi zněla jako vyznání, která rád slyší každý muž. V té chvíli jsem nemyslel na její věk. Pro mne již byla ženou, se kterou jsem se, právě před chvílí poprvé miloval. „Bylo to krásné a skoro to ani nebolelo. Škoda, že bydlíš tak daleko a nemohu k vám jezdit na návštěvu.“ Cítil jsem, že jsou její slova pravdivá. Mám-li být upřímný, doslova pohladila mou duši i moji mužskou pýchu. Také jsem v duchu zalitoval, že nemůže přijet k nám. Jistě bych to nějak udělal, manželku někam uklidil a zase se s Markétkou pomiloval. „Mně se to také s tebou líbilo a jsem opravdu rád, že jsi mne před tím vzbudila.“ Vzal jsem ji opět do náručí a začal dlouze a něžně líbat. „Chci tě mít ještě jednou. Teď chci jít na tebe. Tady to ale nejde, podíváme se proto vedle“. Podívala se mi do očí a i když byla zřetelně unavená, zakývala souhlasně hlavou. „Tak dobře. Pak už si ale půjdeme lehnout. Jsem už unavená a chce se mi spát.“ Uvědomil jsem si, že toho musí mít na poprvé dost. Zeptal jsem se jí proto, zda si nechce jít lehnout hned. „To víš, že ne. Zůstanu s tebou ráda. Vždyť ani nevíme, zda se ještě někdy uvidíme. Ať aspoň na sebe máme co nejvíc hezkých vzpomínek.“ Ta slova, jakoby potvrzovala přeměnu, kterou Markétka před chvílí prodělala. Řekněte sami. Tak přece nemluví dítě. Tak mluví a přemýšlí zamilovaná žena. Uchopila mne za ruku a vydala se ke dveřím do přístavku. Za nimi byla zima a hlavně spousta různého harampádí. Bylo zde ale také něco, co mne zaujalo na první pohled. Byly to obyčejné staré, rovné sáně s ojí, k níž se připřahali koně. Jenom ve předu měly něco co připomínalo jakousi lavičku, nahrazující kozlík běžný u velikých saní. Na lavičce navíc ještě zůstala složena stará vlněná deka. Společně jsme ji rozložili na zadní, rovnou plochu saní. Vysadil jsem tam Markétku a hned tam vlezl za ní. Měli jsme ale problém. Když jsem si klekl vedle ní, uvědomil jsem si, že můj kluk je nyní zcvrklý a visí mi jak oběšenec. Svěřil jsem se jí a ona, jakoby měla více zkušeností, se ho hned chopila a začala pracovat na jeho rekonstrukci. Položil jsem se vedle ní, nezahálel jsem a na oplátku se věnoval jejímu klínu. I když nám začalo být zima, můj kluk se brzy postavil. Na nic jsem tedy nečekal. Přesunul jsem se mezi její rozevřená kolena a pak ji přikryl svým roztouženým tělem. Bylo to krásné ji takto objímat a při tom se jen něžně a pomalinku mazlit s jejími útrobami. Když vezmu v úvahu všechny své bohaté zkušenosti, tak musím bez nadsázky konstatovat, že právě tyto chvíle s Markétkou, byly v mém sexu nejhezčí. Cítili jsme to oba. Ona mne znovu sevřela pochvou při svém dalším orgasmu. Za malou chvíli po ní jsem, místo svého podpisu, zanechal na dece velký mokrý flek. Chvíli jsme ještě setrvali v tichém obětí. Potom jsme upravili své sporé oblečení a v přítmí, které nás stále obklopovalo, jsme překontrolovali jeden druhého, zda se nás nechytilo jakékoli znečištění, které by nás mohlo prozradit. Markétka, kterou jsem poslal napřed, cestou navštívila opodál stojící kadibudku. Byl jsem to proto já, kdo tiše proklouzl do ložnice a položil se první do postele vedle mé spící manželky. Za chvíli přišla po špičkách i Markétka a tichounce vklouzla pod společnou přikrývku. Opatrně jsem se k ní naklonil a na dobrou noc ji políbil na pootevřená ústa. Jen na pár vteřin se naše jazyky potkaly. Pak jsem ji lehce pohladil a popřál dobrou noc. Leželi jsme teď vedle sebe na zádech a pod peřinou se drželi za ruku. Oba jsme jistě mysleli jeden na druhého a vlastně na celou dnešní noc. Markétka po chvíli usnula. Ještě chvíli jsem držel její ruku, pak jsem ji pustil a obrátil se k manželce. Nebylo to poprvé, co jsem ji podvedl. Necítil jsem proto žádné výčitky a jenom jsem se na ni mlčky díval.

Druhý den se nám s Markétkou nepodařilo být kdekoli, třebas jen na chvilku, sami a říci jeden druhému pár zcela důvěrných slov. Proto jsme pouze, při jedné letmé příležitosti, pod stolem přiblížili své ruce a jeden druhého pohladil konečky svých prstů. Bujaré veselí včerejších oslav nechalo zřetelné stopy na tvářích všech svatebčanů. Proto jsem byl rád, že jsme se s Markétkou, ač jsme oba dnes v tvářích měli i stíny nočního milování, lidově řečeno, zcela ztratili v davu. Příští den jsme se všichni rozjeli do svých domovů. Párkrát jsem se pak cestou přistihl, že vzpomínám a kladu si jednu řečnickou otázku. Ptal jsem se v duchu sám sebe co asi dělá Markétka. Moje nová, malá a současně i velká láska. Malá Markétčinou velikostí a také jejím věkem a velká mírou mnou kdysi zapomenutého citu, kterou se tomu děvčátku podařilo v mé mysli probudit. Neznamená to, že bych se do mí zamiloval. Znamená to však, že kromě rozkoše z prožitého sexu, jsem si díky ní, připomněl i svůj cit. Po Markétce pak časem následovala řada dalších. Mezi nimi byla i Johanka, kterou jsem si doslova získal a v době našeho vztahu jí věnoval speciální péči.


Ukázka povídky z nově připravované knihy, prosíme o zaslání vašich názorů a ohlasů na autorův email A.Frei@seznam.cz.