Společná noc

Uplynulo sotva několik dní a já si už zvykla na úlohu nevěrné ženy, zamilované do dvou mužů. Ženy, která je čas od času vystavena dilematu, koho s kým vlastně podvádí. Na jedné straně jsem ze vzniklé situace neměla žádnou radost a vůbec bych se nezlobila, kdybych se do ní ani nedostala a Béďa byl pro mne stále tím jediným. Ve srovnání s jeho mladickou živelností však Víťa pro mne představoval oázu jakéhosi uklidnění. Nevím, zda to bylo více zapříčiněno jeho, ve srovnání se mnou, téměř dvojnásobným věkem, a nebo jeho zkušenostmi ve svádění žen. Byla jsem s ním šťastná a dovolila, aby se o mne doslova začínal dělit s nic netušícím manželem. Uplynulo sotva několik dní a já srovnávala manželův směnový kalendář s Víťovým plánem jízd i s mými cestami za vzděláním a zvažo-vala, kdy a kde se s Víťou sejít v naprosté samotě, vhodné k milování. Víťa byl ženatý a jeho stará krůta, se takřka nehýbala z domu. Také jeho dcera Miluška, o dva roky mladší než já, často rodiče navštěvovala a bylo riskantní se scházet u něj doma. Naštěstí bylo léto a tak bylo možno za láskou zajet do přírody, na některé z Víťou vyzkoušených míst.

Dnes jsme však měli štěstí a Béďa, po šňůře odpoledních, zahájil týden nočních směn. Ještě spal, když jsem přijela z práce a stojíc, v otevřených dveřích do ložnice, chvíli sledovala jeho spokojené, nic netušící oddechování. Ráda jsem se tak na něj dívávala a občas jsem takto prostála pár hezkých chvil. Dnes mi ho však přišlo líto, když jsem si uvědomila, že jeho postel již za pár hodin obsadí jiný muž. Bylo mi opět do pláče nad jeho nic netušící bezmocností, měla jsem chuť brečet i nad sebou samotnou. Raději jsem se proto otočila a odešla do koupelny, abych se namočila ve vaně a smyla se sebe celodenní, přirozený pot i onen nepříjemný pocit provinění. Mám ráda vlažnou podvečerní koupel, plnou voňavě nadýchané pěny, která mi vždy přinášela blahodárné uklidnění a odpočinek po celodenním shonu a byla tak jakousi předehrou před klidným večerem, provázeným manželovou něhou a nebo jen hezkou knihou. Dnes to však bylo jiné a já jsem jen mlčky hleděla do stropu a přemítala o všem, co a proč se v mém životě tak změnilo, jak dlouho to vydrží a jaké to bude mít následky.

Nedokázala jsem si na tyto otázky uspokojivě odpovědět, pouze jsem cítila, že jsem se tolik změnila a už nejsem ta bezstarostná mladá holka, zamilovaná jenom do manžela, že jsem ho již na vždy připravila o část svých myšlenek, citů i svého těla a to vše věnovala někomu jinému. Stále jsem to byla já i když jsem se sama na sebe, dřívější Johanku, dívala se zvláštně pochmurným zamyšlením.

Ani jsem nepostřehla, že se Béďa vzbudil, tiše otevřel dveře do koupelny a teď mne mlčky sleduje a svými pohledy hladí mé, z pěny vynořené, tělo. Prozradil jej však lehký závan chladnějšího vzduchu, který mne vrátil do reality. Pochopil, že na mne pouští zimu a proto vešel a zavřel za sebou dveře. Přistoupil zcela k vaně a poklekl, aby mne mohl políbit a pohladit mé tělo. Měla jsem sice chuť v poslední chvíli pootočit hlavu a stejně jako o naší svatbě ho nechat „mlasknout polibek“ někam za moje ucho. Zcela mimo má ústa, na která se tak těšil. Tenkrát jsem ale věděla, že ještě tu noc budu patřit jinému. Proto jsem v této chvíli prožívala pocit silného provinění a také vědomí, že si Béďův polibek a jeho něhu ani nezasloužím.

Nevěděl o tom a tak mne dlouze líbal a jeho ruka při tom sjela mezi má, jen mírně pootevřená stehna. I teď jsem měla stejný pocit a jen pomalu uvolňovala napětí jejich svalů a tak mu umožnila, aby zvětšil rozestup mých kolen. Chudák ani nepoznal, že se z mé strany nejedná o pouhé předstírané upejpání a po vnitřní straně mé nohy rukou vystoupal až k mému rozkroku a začal si s ním hrát. „Tak ukaž a zvedni se, ať ti mohu namydlit kočičku“, prohlásil Béďa a zasunul ruku pode mne. Nyní jsem na svém přirození intenzivně cítila jeho roztouženou dlaň, kterou jsem odevzdaně přijala, podvolila se jejímu tlaku a poklekla. Voda, stékající po mém těle částečně směřovala na můj klín a jakoby pramenila v mém bohatém ochlupení, v průsvitných čúrcích dopadala na zvlněnou hladinu. Chuchvalce pěny, místy roztroušené po mých prsou a ostatních částech těla, zdánlivě připomínaly kopečky jen z části roztopené šlehačky na svátečním dortu. Béďova ruka, držící nyní kousek mýdla, však porušila tuto idylku a začala přejíždět moje tělo. Mydlil má prsa, hladil je a něžně zkoumal jejich váhu. Nebylo tedy žádným překvapením, že jsem pocítila to známé vzrušení s hřejivým tlakem uvnitř zduřelých bradavek. Poté omyl i moje bříško a velmi něžně a láskyplně se věnoval mému klínu i huňatému kožíšku, který po dokonalém namydlení vypadal jako brada zarostlého loupežníka, připravená k holení. Svou práci odváděl Béďa poctivě. Zatímco mýdlem projížděl mými faldy a něžně jím na mne tlačil, jako by chtěl ať je v sobě schovám, jsem po něm začala toužit a chtěla, aby si mne co nejdřív vzal. Nedopřála jsem mu proto to štěstí mne umýt celou a pak mne také opláchnout. Sama jsem sprchou rychle smyla mydliny i s posledními zbytky pěny. Nezdržovala jsem se ani důkladným utíráním a již jsem na něj útočila ve snaze ho co nejdříve zcela obnažit. Nikdy dříve se taková věc nestala a tak byl mým nečekaným chováním velmi překvapen. Stejně jak jeho pinďour, který mu již stál v pozoru. Měla jsem na něj chuť a chtěla jsem to být já, kdo dnes bude třímat otěže. Proto jsem Béďu, sotva jsme dosedli na postel, povolila na záda a naskočila na něj bez toho, abych usměrňovala úhel a rychlost svého sedu. Prostě jsem se v té rychlosti netrefila a oba dva jsme hekli bolestí. Tělesná touha je ale mocná a zcela přehlíží takovéto maličkosti. Následoval tak druhý, tentokrát obez-řetný, pokus a já se až na doraz napíchla na Béďův penis. Byla jsem ráda, že ho mám v sobě, Béďa je můj a já jsem pro tuto chvíli jenom jeho. Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem si na Víťu ani nevzpomněla a v duchu opět nesrovnala velikost jejich pindíků. Lhala bych, kdybych tvrdila, že by mi vadilo, kdyby mi zcela veřejně mohli patřit oba dva. Teď zde byl ale jenom Béďa a naše vzájemná rozkoš. Jezdila jsem na něm a kroutila se v bocích, zatím co on se pouze pozvedával v pravidelném rytmu a při tom ve svých dlaních hnětl má, nad ním se houpající, prsa. Na chvíli jsem se zcela naklonila nad něj a zatím, co se mé bradavky otíraly o jeho hruď, spadly mé dlouhé vlasy do jeho obličeje i do jeho zrychleným dechem otevřených úst. Musel z nich vlasy stále vyndávat a tak mne raději převalil na záda a začal mne šoustat on sám. Jeho rychlé pohyby, pramenící z mladické, zkušenostmi nepodložené úvahy, že se všem ženám nejvíce líbí rychlé píchání, byly tak odlišné od Víťových pomalých tahů, že jsem až v duchu uvítala, jak je ta jejich rozdílnost pro mne výhodná. Dával si na mně záležet a já si připadala jak na šicím stroji, který svou jehlou v rychlém a pravidelném taktu projíždí mým člunkem. Bylo to tak vzrušující, že jsem nedokázala jenom tak přijímat jeho snahu a sama jsem jeho pohybu začala svým vlastním tempem vycházet vstříc. Vzájemná interference našich pohybů tak ještě více prohloubila naši společnou rozkoš a snad jen zlomeček vteřiny před svým orgasmem jsem ucítila, jak se Béďa zachvěl a v několika velkých dávkách do mne nastříkal své sperma. Bylo mi krásně a na svých dlaních, která hladila jeho záda, jsem cítila, jak se mu při orgasmu rozkoší na kůži postavil i ten nejmenší chloupek. Bylo to, na rozdíl od Víti, neklamné znamení, že se skutečně udělal. Ještě chvíli zůstal ve mě zapíchnutý ležet a pak se také převalil na záda. Chvíli jsme jen tak leželi a nechávali zklidnit náš rozkoší rozbouřený dech. Mnoho času však nezbývalo a tak se Béďa zvedl a rychlou sprchou zahájil přípravu na blížící se noční. Ještě chvilku jsem ležela a pak jsem, ještě neoblečená, připravila dva šálky voňavé kávy. Bylo nám hezky a tak jsme je mlčky , každý se svými myšlenkami, vypili.

Poté se Béďa zvedl, vyndal z lednice připravenou svačinu a já ho nahá vyprovodila k bytovým dveřím. Polibek na rozloučenou, otočení klíčem a pak již jenom slábnoucí zvuk vzdalujícího se výtahu.

Byla jsem najednou sama a měla pouhou hodinu na to, abych se připravila na druhého muže. Byla bych v této chvíli raději, kdyby nepřišel a já mohla ve svém těle a ve vší samotě vstřebat ten krásný pocit, který ve mně zanechalo předchozí milování s manželem. S Víťou jsme však byli domluveni a nebylo možné nijak to změnit. Rozhodila jsem proto peřiny a dokořán v ložnici otevřela okno. Potom jsem dopila svou kávu a ponořila se do očistné vany. Sotva jsem se vykoupala a oblékla do letních rozpínacích šatů, přivřela okno a zastlala postel, ozval se zvonek a můj milenec byl tady. Ještě dřív, než mne políbil na přivítanou, postavil na stůl láhev pravého moselského vína, krabici obložených chlebíčků a sadu krásných svíček, svou vůní připomínající čajové růže. Byl zkušený a proto věděl, že nám dnes nic neuteče a tak je na místě nespěchat a připravit nejdříve pěknou atmosféru. Ve chvíli bylo vše připraveno, víno otevřeno a nalito do svátečních skleniček, chlebíčky naservírovány na slavnostním tácu a jedna ze svíček plápolala uprostřed stolku. Seděli jsme proti sobě, dotýkali se konečky svých prstů, dívali se jeden druhému do tváře a během pití vína a pojídání chlebíčků si sdělovali všední události, které se staly od našeho posledního setkání. Bylo to krásné a uklidňující. Uvědomila jsem si, že moje původní nechuť opadá a byla jsem ráda, že jsem toto setkání nemohla odvolat. Uklidňující plamen svíčky i dobré víno již začínají působit a cítím mírné vnitřní chvění. Naše ruce se již jen nedotýkají, nyní se něžně držíme a vzájemně cítíme teplo dlaní. Je to tak jednoduše krásné a opojné. „Pojď ke mně“, prohlásil Víťa a já ucítila, jak lehce zatáhl za moji ruku. Docela ráda jsem se zvedla z gauče, obešla stolek a s rukou kolem jeho krku se mu posadila na klín. Zatím, co jeho levá ruka mi nyní sloužila jako opěrka zad, pravou položil napříč mých nohou a jeho dlaň teď hřála bok mého stehna. Sklonila jsem se a naše rty se setkaly v sladkém polibku. Mám ráda jeho pohyblivý jazyk ve svých ústech a tak jsem jej do nich pozvala pootevřením svých rtů. Vychutnávala jsem krásu polibků a nosem nasávala vůni, svědčící o tom, že se před krátkou chvílí kvůli mně oholil. Byla jsem potěšena tímto poznáním a jaksi samovolně jsem si vzpomněla na chvíle, kdy se se mnou chtěl Béďa milovat s náznakem vousů na tvářích. Nedovedl v těch chvílích, kdy plný touhy se na mne těšil a doufal, že se těším i já a on chce uspokojit naší společnou touhu, jsem schopna mu hodit do tváře tu hloupou ženskou větu, obvykle shrnutou do nesmyslně krátkozraké formulace „ Jsi neoholený a už mne nemáš rád.“ Snad žádnou z těch, které vyslovily podobná slova, ani nenapadlo, že mluví z cesty a jejich partner, v naprostém opaku s jejich slovy, je má rád natolik, že je nechce nechat zbytečně čekat kvůli takové malichernosti, jakou je třebas jen malý porost vousů na tvářích. Víťovy polibky teď opustily má ústa a něžným teplem postupně pokryly mé oči, pomalu klouzaly po mém nose, jen letmo pozdravily mé rty a pak již přes mou bradu sklouzly přes krk až do mého výstřihu. Trochu mne zaklonil a pak i když to pro něj v naší poloze bylo nesnadné, vzal do svých zubů, těsně vedle knoflíkové dírky, lem mých šatů a rychlým pohybem hlavy knoflík uvolnil. Jeho ústa pak přenechala další knoflíky na starost jeho ruce a mezi tím, co se mé šaty postupně rozvíraly stále víc a víc, mne informovala o tom co vše má dnes se mnou v plánu. Poslouchala jsem, plna rostoucího vzrušení, že se chce na mne dívat, když masturbací budu vzrušovat sama sebe, jak pro mne chystá další lekci orálního sexu a v jakých polohách chce ze mne vyždímat můj orgasmus. Dříve mne ani nenapadlo, že bych něco takového dělala. Nikdy jsem také neslyšela muže, který by takto mluvil. Muže, který by mluvil ke mně a říkal, jak se já sama před jeho zraky udělám. Byla jsem rozpálená a cítila jsem jak teču a moje šťávy stékají po mých nahých půlkách do jeho, v kalhotách dosud uvězněného klína. Měla jsem obavy, abych mu na kalhotách neudělala fleky a tak jsem ho na to ihned upozornila a zvedla se, aby se mohl také svléknout. Řekl mi, že je rád, protože už začal pociťovat moji váhu a také jeho kluk už narost a cítí se teď v kalhotách jako v těsném vězení. Současně vyslovil přání, ať mu předvedu svoje citlivá místa a způsob, jakým je lze co nejvíce vzrušit. Styděla jsem se dělat to před zraky někoho jiného, podlehla jsem ale jeho přemlouvání. Zatímco se svlékal, jsem začala hladit svá prsa a něžnou masáží postavila bradavky do pozoru. Pak jsem se poslušně položila na gauč, roztáhla svoje nohy, jednu z nich zvedla na opěradlo, a začala předvádět to, co jsem jako samouk poznala poprvé to ráno po oné osudné jízdě. Je pravda, že jsem jako středoškolačka, přes týden bydlící na internátě, od holek slyšela jak se to dělá. Občas jsem v noci zaslechla i zvukový doprovod jejich snažení. Na své kůži jsem to však doopravdy poznala až onehdy. Víťa již opět seděl v křesle, sledoval mne a lehce hladil svého pinďoura. Díval se na mne jak si rozhrnuji faldy, třu si frajtříka i na to, jak si prsty zajíždím na pokraj své pochvy. „Robertka nemáš?“, zeptal se najednou Víťa a já se cítila zaskočena. Nebyla jsem zaskočena skutečností, že jsem ho doopravdy neměla, byla jsem ale zaskočena myšlenkou, že by mne mělo vzrušovat něco jiného než prsty mne samé a nebo muže, kterému svůj klím půjčím, a nebo, zcela v souladu s přírodou, normální pánský penis. „To nevadí, nějak si pomůžeme“, prohlásil a posadil se mezi mé roztažené nohy a tu, která mi původně visela z gauče roztáhl ještě víc a její lýtko podepřel svými koleny. Ležela jsem tam s klínem otevřeným jeho zrakům a připadala si jak před gynekologickým vyšetřením. Cítila jsem, jak mne hladí, jak si mne prohlíží a svými prsty zkoumá každičký záhyb mého klína i pružnost otvoru do mého přirození. Bylo to hezké a tento slastný pocit mi s příznakem vzrušení zavřel víčka očí. Zcela jsem se tomu poddala a jenom vnímala teplo a něžný tlak na místech, kde se mne svými prsty dotýkal. Cítila jsem, jak mi otvírá pochvu a jedním prstem mi do ní, stále rozevřené, na pár chvil zajíždí a jezdí s ním sem a tam. Projelo mnou lehké vzrušení a pocit, jakby do mne pustil zástup mravenců. Cítila jsem uvnitř sotva znatelné, o to však dráždivější mravenčení a jenom v podvědomí vnímala, že jeho prst ze mě vyjel a na jeho místě cítím něco jiného. Bylo to něco, co jsem nedovedla definovat, pouze jsem poznala, že tomu chybí teplota lidského těla. Bylo to ale příjemné a tak jsem neprotestovala, jenom jsem se snažila poznat o co se jedná a co mi Víťa teď stále více zasouvá do mého těla. Už jsem to v sobě měla tak na délku průměrného pindíka, jehož průměrnosti odpovídala i šířka, když mě s tím začal doslova šoustat a jezdit ve mně jak při normální souloži. Cítila jsem rostoucí vzrušení a již mne ani nezajímalo čím mi je vlastně působí. Pouze jsem chtěla, aby bylo ještě větší a vydrželo mi co nejdéle. Vzala jsem proto Víťovu ruku, která teď do mne stále rychleji zasouvala ten tajemný zdroj štěstí, do své dlaně a jaksi mimochodem jsem usměrňovala její pohyby. Chvíli jsme tak moji pindu šoustali společnou rukou. Ta moje však s rostoucím vzrušením přebírala iniciativu a tak jsem uvnitř sebe ani nepoznala, když odtáhl svou ruku a já se obdělávala sama. Byla jsem již na samém okraji a tak mne ani nenapadlo, abych se zdržovala úvahou nad tím, čím se to vlastně píchám a co mne nutí škubat svou pánví a stále rychleji vrážet ten předmět do sebe víc a víc. A pak to přišlo a s výkřikem, při němž jsem se, ve snaze jej utišit kousala do svých rtů, jakoby v mém lůně vybuchl granát rozkoše, má pánev se vypjala do výše a já po chvíli prožité extáze zcela znavená klesla na záda. Chvíli jsem jen tak ležela a vstřebávala v sobě tu rozkoš. Teprve pak jsem začala přicházet k sobě a vrátila se k otázce, co je ten zdroj před chvílí prožité rozkoše, který stále svou rukou držím zabořený ve svém těle. Vytáhla jsem jej a zjistila, že do mne Víťa propašoval jednu z donesených svíček. Bylo to divné. Kdybych to věděla dopředu, byla bych jistě odmítla. Nyní jsem ve svém nitru cítila uspokojení a bylo mi to fuk. Byla to pro mne prostě další z novot, kterou jsem v poslední době poznala. Víťa, který neseděl ve zcela pohodlné pozici, mne nechal chvíli odpočnout, pak ze sebe sundal moji nohu a šel na záchod. Také jsem vstala a rychle urovnala gauč, na jehož shrnutém potahu byly znát stopy mého mrskání ve chvílích vrcholícího orgasmu. To již byl Víťa zpátky i z koupelny, v níž se opláchl, zvedl mne do náruče a zamířil k dveřím ložnice.

Byla již noc, která k nám proudila otevřeným oknem a příjemně ochladila naše, vášní rozpálená, těla. Chladno však nebylo a tak jsme je pouze přivřeli aby byl stále čistý vzduch. Byla to ale chyba, která mi za pár dní přinesla starosti a řádku těžkých chvil. Sousedka, bydlící vedle nás, která se při každé příležitosti snažila koketovat s Béďou, ještě nespala. Když mne Víťa rozparádil a já vzdychala a sténala rozkoší, mi zcela jistě záviděla, protože ten její dělal s Béďou na šichtě a ona teď byla pod peřinou sama. Jistě poznala, že mám v posteli někoho jiného a hned při první příležitosti se Béďovi pokusila nasadit brouka do hlavy. Potkali se v přízemí u výtahu a ona jej začala popichovat, jaký je samec, když mne udržel žhavou celou noc. Měla jsem štěstí, že mne neshodila a ve chvíli, když jí sdělil, že jel s jejím Standou autobusem do práce i zpátky a tak musela slyšet orgie z jiného bytu. Jen s úsměvem, souhlasícím se vším, mu tenkrát odvětila, „kdo ví odkud to tedy bylo“. Béďa mi o tom řekl hned po příchodu domů, byl si však svojí odpovědí tak jist. Tak hodně mi chudák věřil, že ho ani nenapadlo, že by sousedka mohla mít pravdu. Roztřásla se mi tenkrát kolena a měla jsem stěží sílu, abych ovládla svíravý pocit kolem žaludku a potvrdila správnost Béďova chybného závěru.

Byli jsme ale s Víťou nedočkaví a toto nebezpečí šlo v dané chvíli mimo nás. Ještě jsem v duchu slyšela co pro mne chystá a pouhá myšlenka na obsah jeho slov mne dráždila a udržovala mé vydrážděné sexuální napětí. Moji peřinu Víťa přehodil na vedlejší postel, můj polštář přehnul na půl a přesunul do míst, kam ukládám svou hruď. Potom mne vybídl, ať se položím. „Lehni si Johanko nohama do hlav postele, zadečkem hezky na polštář“. Poslechla jsem jej a po chvíli jsem již doširoka rozvírala nohy a hledala vhodnou polohu v prostoru, který mi vymezovala pelest postele. Víťa si klekl na kraj postele a zatímco se skláněl hlavou k mému klínu, začal mi jeho Frantík bimbat před očima a předvádět se ve své přirozené kráse. Od mých hrátek se svíčkou již uteklo pár minut a tak, i když mu před tím stál zcela naběhlý hezky v pozoru, byl nyní zvadlý a visel nade mnou jak kousek kabanosu s čímsi co připomínalo kachní, na ruby otočený žaludek. Uvnitř se schovávaly Víťovy koule, na první pohled velké a dobře natlakované. Naše těla se mlčky přiblížila a naše ústa si navzájem vzala za cíl pohlaví toho druhého. Jeho jazyk mne jemně hladil, začínal poštěváčkem, pak projížděl mezi mými stydkými pysky a zvláštní pozornost věnoval vchodu do mého orgánu tělesné lásky. Cítila jsem jeho teplou vlhkost, která začala atakovat moji pochvu a pokoušela se do ní proniknout co nejvíce. Cítila jsem však také jeho penis, který se jako teploměr, zasunutý do mých úst, snažil změřit jejich teplotu a čas od času otestoval také teplotu mého hrtanu. Byla jsem vzrušena do krajnosti a moje, do šířky roztažené, nohy se již dlouhou chvíli opíraly svými chodidly o holou zeď nad pelestí postele. Už jsem nemohla své vzrušení vydržet, nechtěla jsem se však takto udělat a toužila jsem po tom, aby mne místo jazyka dorazil, jen a jen, do hloubky mého těla ponořený penis. Proto jsem ve chvíli, kdy se Víťova pánev nadzvedla a jeho žalud jen ztěží vězel mezi mými rty, jsem pootočila hlavou a uvolněnými ústy prosebně řekla : „ Já už nechci tvůj jazyk, už chci do Juliny tvého Julána. Chci už ho cítit skoro až ve svém břiše.“ Byl to zcela jednoznačný projev mého přání, kterému bylo ihned vyhověno. Zatím, co jsem se vracela do normální polohy a moje hlava se nyní ukládala na polštář, rozbalil Víťa připravený prezervativ a před mými zraky jej pečlivě navlékl na svůj veliký úd. Již jenom tato podívaná, doplněná o vědomí, že tento obrovský kus pánského masa se za malou chvíli zaboří do mého těla, mne silně vzrušovalo a naplňovalo nedočkavou touhou. Nemohla jsem to už vydržet a tak jsem, jako bych ho chtěla povzbudit a přesvědčit ho o tom, že se do mne vejde, roztahovala svoji díru a odkrývala mu tak hluboký pohled do mého nitra. Byl však již připraven a mezi mými prsty, rozevírajícími do šířky moje lůno, vsunul mi do pochvy svůj žalud. Byl to jen zlomek toho, co chtěl do mne nacpat, a přece jsem cítila to krásné napnutí mé tkáně. Byl zkušený a věděl, že jsem již dostatečně připravená a tak šel zostra na věc a netrvalo mu dlouho a už jsem cítila, jak jeho žalud mi dráždí děložní čípek a při každém přírazu tlačí mou dělohu hlouběji do mého těla. Bylo to krásné, když mne pomalu šoustal a já jej v sobě cítila tak krásně hluboko. Moje vzrušení prudce narůstalo a spolu s ním i touha, aby Víťa zrychlil své tempo a alespoň trošku se přiblížil k frekvenci, kterou mne píchával můj Béďa. „Teď chci jít na tebe“, jsem řekla ve chvíli, kdy Víťa jakoby nabíral druhý dech. Zřejmě mu tento pokyn přišel vhod a tak mne ihned uvolnil ze svého sevření a vedle mne se uvelebil na záda. Zvedla jsem se a zatím, co se přesouval doprostřed postele, jsem sledovala jeho obrovský klacek, který mne tolik vzrušoval. Už jsem si ale na něj sedala, mnohem opatrněji než v podvečer na Béďu, a pozvolna se na něj navlékla až na doraz. Vzrušení, které ve mně před tím vyvolal se ozvalo plnou měrou a moje pánev se na něm začala kroutit nepředstavitelnou rozkoší. Kroutila jsem se na něm, že moje pochva byla jeho pevným klackem natahována do všech stran a můj sekret vydatně vytékal vzniklými štěrbinami k jeho varlatům. Byla jsem vzrušením jak šílená a tak jsem na něm poskakovala i do výšky, jako by délka jeho penisu a hloubka jeho zaražení do mého nitra byla limitem k světovému rekordu. Lítala jsem na něm a zabodávala ho do sebe co nejrychleji a co nejvíc. Najednou jsme to nemohli vydržet, nevydržel to ani jeden z nás a při současném výkřiku jsme prožili opravdu společný orgasmus. Bylo to doslova fascinující a teprve po chvíli, kdy odezněly ty nejhlubší okamžiky, jsem si, stále nabodnutá na jeho penisu, uvědomila něco zvláštního. Měla jsem najednou pocit, že jsem ve chvíli našeho společného vyvrcholení v sobě ucítila nejen výbušné záchvěvy jeho přirození. Měla jsem pocit, že jsem ve stejné chvíli také ucítila, jak do mě šplíchá a při těsném kontaktu s mojí dělohou do ní pumpuje své spermie. Říkala jsem si, že to není možné, protože mne před tím vzrušovala podívaná na to, jak si navléká kondom. Současně jsem vnímala vážnost svého pocitu i jakéhosi instinktu právě uspokojené ženy. Neřekla jsem mu nic o svých domněnkách a o myšlenkách, které z nich vyvěraly. S Béďou jsme byli spolu již víc než rok a já stále nemohla mít děti. Byl to opravdu sobecký nápad. Sama sebe jsem se však zeptala „a co když teďka otěhotním“. Před několika hodinami jsem se milovala s Béďou. Kdybych dnes přišla do jiného stavu, ani já sama nebudu vědět s kým. Přiznám se Béďovi, kterého nechci ztratit, a nebo se smířím s možností, že mu nasadím to kukaččí vejce do hnízda? Přiznání nepřipadalo v úvahu, vždyť to do mne dnes pustil také. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než abych, v případě té katastrofy, až do smrti žila s tím chmurným tajemstvím. Je dobrák od kosti a dobře by to dítě vychoval, aniž by věděl, že nemusí být jeho. Že prostě může být důsledkem mojí nevěry. Co se ale stane, když se o mé nevěře dozví? Jak se mu ale budu moci kdykoli podívat do očí a co vlastně řeknu Víťovi? Bylo to pro mne znepokojivé a já stále jen tušila a nevěděla na čem doopravdy jsem. Zvedla jsem se tedy a vytáhla ze sebe jeho stále stojící, i když již povadlý ocas, u jehož kořene se jako ubohý věneček, nacházel prstenec prasklého, až zcela dolů natlačeného prezervativu. Měla jsem tedy pravdu, kterou nyní poznal i Víťa. Byl to pro něj úlek a byl to pro něj šok, protože ani on při svých zkušenostech nemohl vědět, jak se v případě těhotenství zachovám. Jak to případně poznamená jeho dosavadní život, ve kterém se o něj dělila práce, řada stálých či náhodných milenek a také stará manželka, přece jen skýtající jakési rodinné zázemí. Jistě mu začalo kroužit hlavou co udělá ta mladá žába a co vlastně bude dál. Jen jsme se na sebe dlouze podívali a zcela mlčky, svýma očima, jsme navzájem vyřkli myšlenku „Snad nám to projde. Měsíc si počkáme a uvidíme, co bude dál.“ Pro oba to však byl šok a tak jsme jen vedle sebe, každý se svými myšlenkami, mlčky leželi a usnuli až téměř nad ránem. Zbudil nás budík a po běžné ranní toaletě, bez pravidelné snídaně, mne Víťa odvezl do sousedního města do práce. Opět jsme oba mysleli na totéž, žádný z nás však ono ožehavé téma nenakousl a tak jsme jen občas přerušili ticho chabým pokusem o běžnou konverzaci. Z auta jsem, s polibkem spiklenců, vystoupila kousek za nádražím a odcházela do práce zcela nevyspalá, s pocitem ženy, nesoucí ve svém lůně spermie obou milovaných mužů.


Ukázka povídky z nově připravované knihy, prosíme o zaslání vašich názorů a ohlasů na autorův email A.Frei@seznam.cz.