Inovace

S Johankou to bylo fajn. Je mladá, hezká a co se týká sexu, tak se má docela k světu. Je sice pravda, že když spolu se sestrou přišla poprvé do autoškoly, byla to bázlivá mladá ženská, které auto vlastně nahánělo hrůzu. Jako nedávná novo-manželka ani nevypadala na objekt vhodný mého snažení. Rád překonávám potíže a tak jsem se o to přece jen pokusil. Nakonec jsem ji dostal a po prvních slzách, vyvolaných výčitkami svědomí, se jí to docela zalíbilo. Pak jsem ji mohl šoustat, kdy to jen bylo možné. Nejednalo se jenom o běžné schůzky, ale i o sex na různých neobvyklých místech. S ním jsme začali poté, co na náš vztah přišel její paroháč a dovezl ji za mnou, aby to se mnou mohla skoncovat. Nenechal jsem se odbýt a dokonce jsem ji tenkrát přesvědčil, že po mně stále touží a ani v nejmenším se se mnou nechce rozejít. Jako by tenkrát padly její zábrany a na sex se mnou byla hladová. Znáte to ale. Co je nedostupné, to se nejvíce cení. Je tomu i naopak a toho, čeho je dostatek, si člověk postupně přestává vážit. Johanka tenkrát pro mne jakoby zpola byla mou, i když utajenou, manželkou. Proto i já, i když jsem se s ní prozatím nechtěl rozejít, jsem začal býti nasycen a již jsem zatoužil po jisté změně. V jedné z nových tříd autoškoly jsem měl pohlednou studentku, na kterou jsem se chystal při vhodné příležitosti zaútočit. Stala se ale náhoda a tato studentka se ocitla až ve druhé řadě. Jednou po jízdách jsem se vracel sám do autoškoly, abych zde ještě udělal takovou tu papírovou práci. Najednou jsem kus před autem uviděl Janu, sestru Johanky, jak cestou z nádraží v každé ruce vláčí jeden veliký kufr. Z toho, že jí manžel nepřišel naproti jsem usoudil, že asi není doma. Byla to právě Jana, která mi kdysi nadbíhala. Byla to ona, která mi tenkrát po Johance poslala omluvu za zmeškanou jízdu a také nezastřené vyznání. Tenkrát jsem její výzvu nevyslyšel a místo ní jsem v posteli skončil s Johankou. Nyní mne ale napadlo, že teď mám příležitost k tomu, abych jí to vynahradil a také vyzkoušel, co umí v posteli ona. Bylo mi jasné, že ty dvě mezi sebou spíše soupeří, než aby se měly zrovna rády. Byl jsem proto přesvědčen, že se nebudou sestersky navzájem svěřovat a tak se o mé dvojaké hře nedozví. Zastavil jsem, když jsem dojel až k ní a nabídl jí, že ji odvezu. Zprvu se zarazila a tvářila se překvapeně. Vidina toho, že by jinak táhla tu hroznou zátěž až domů, ji ale rychle přesvědčila a tak mi s neskrývanou úlevou předala oba kufry, abych je uložil na zadní sedadla. Potom si sedla vedle mě a já se dozvěděl, že právě přijela z docela otravných lázní. Ke všemu je manžel zrovna na montážích a tak ji nikdo nečeká. Dobíral jsem si jí a ptal se, zda v lázních proháněla chlapy. „To bych ty staříky, co tam byli, prohnala určitě až do hrobu.“ Řekla to otráveně a z jejího hlasu bylo zřejmé, že celou dobu měla sexuální půst. To bylo pro mne dobré. Když jí teď pomáhám s kufry, tak jí pomohu i v tom. Chtěl jsem ji trochu nažhavit a tak jsem vedl takové ty řeči, které sice nic konkrétního neříkají, jsou ale při tom jasným náznakem. Viděl jsem, že jí nejsou proti mysli a že je docela s chutí poslouchá. Dokonce si, tu a tam, i přisadila a dala mi tím najevo, že jsem jí brnknul na tu správnou strunu. Jako nějaká samozřejmost z toho vyplynulo, že jí s kufry pomohu až nahoru a půjdu dovnitř alespoň na kafe. Bylo mi jasné, že asi doma nemá nakoupeno a nevěděl jsem, jak jsou připraveni na nečekané návštěvy. Proto jsem, když jsme projížděli kolem autoškoly, na okamžik zastavil. Řekl jsem jí, že musím rychle něco vyřídit a vzít si tašku, abych se sem již nevracel. Skočil jsem dovnitř, dal do aktovky láhev vína a krabici se směsí slaného pečiva. Když jsem se vracel s taškou v ruce, zřejmě ji ani nenapadlo, že v jejích útrobách nenesu nějaké dokumenty.

Bylo to jak jsem předpokládal. Dojeli jsme k jejímu domu a já jsem zaparkoval na nedalekém parkovišti. Potom jsem uchopil oba kufry a Jana svoji kabelku. Již jsem byl pozván na kafe a tak jsem ji požádal, aby vzala i moji brašnu, kterou nechci nechávat v autě. Váha tašky jí zřejmě něco prozradila a tak se mi tázavě podívala do očí. „Nebuď zvědavá a nech se překvapit.“, řekl jsem místo odpovědi a šibalsky jsem na ni mrkl. Nijak to nekomentovala a již brzy jsme došli k výtahu. Od auta to byl jenom kousek cesty a již jsem měl ruce vytahané jako opičák. Chápal jsem proto, jaká to pro ni byla dřina a jak mi je nyní asi vděčná, že jsem ji od ní zachránil. Za pár chvil jsme již stáli před bytem a několik vteřin se za námi zaklaply zavírané dveře. „Tak už jsi doma a já tě vítám z lázní.“, řekl jsem tónem, ze kterého nešlo usoudit, zda hraji roli domácího pána a nebo jenom přítele, který ji uvítal v jejím městě. Bylo v něm ale cítit jistý dvojsmysl a signál toho, že se chci u ní cítit jako domácí. Pochopila to a slovy, „Děkuji za pomoc i přivítanou, pojď dál a chovej se jako doma.“, mi dala jasně najevo, že mi rozumí. „Budu a rád.“ Odpověděl jsem po pravdě a s naprostou samozřejmostí jsem zamířil k jejich lednici. Viděl jsem, jak se zarazila. „Jistě ji máte zapnutou. Studené víno má lepší chuť.“, řekl jsem s úsměvem a vytáhl láhev ze své brašny. „Tak takové v ní nosíš doklady?“, položila mi Jana řečnickou otázku a spolu se mnou se tomu začala smát. Ten smích byl uvolňující a ještě víc nás v této chvíli sbližoval. Pohladil jsem ji po vlasech a pramínek vlasů, který jí padal do čela, jsem něžně přehodil za její ucho. Oběma dvěma nám jistě probleskla hlavou myšlenka na onen její dopis s nevyslyšeným vyznáním. Nahlas ji ale nikdo nevyslovil a zůstala tak jen pouhou vzpomínkou. Znovu jsem hladil její vlasy a zcela mlčky jí hleděl do očí. „S Johankou jsi už skončil?“, zeptala se mně najednou a já jsem poznal, že o našem vztahu ví. „Už ji pusť z hlavy a věř mi, že chci jen tebe a nechci žádné vzpomínky.“ Řekl jsem vyhýbavě a přitáhl ji do svého náručí. Položila si hlavu na mé rameno a zcela jistě přemýšlela o tom, co jsem jí právě řekl. Je možné že ještě uvnitř sebe zápasila a v duch zvažovala, co má udělat. Po chvíli zvedla hlavu, podívala se do mých očí a beze slova se se mnou začala líbat.

Už nějaký čas jsme seděli v obýváku a láhev vína byla skoro prázdná. Seděli jsme naproti sobě a jenom jsme si povídali. Čas od času jsem se dotkl její ruky a zlehounka ji pohladil. Už se mi zdála naladěná a pak, únava z cesty jí začala koukat z očí. „Jistě jsi po cestě zaprášená a nemůžeš se dočkat toho, až vlezeš do vany. Jen si tam vlez, já zatím na tebe počkám.“ Bylo vidět, že mi rozumí a je jí jasné, co mám za lubem. „To bude fajn, konečně se zbavím těch kalhot. V lázních jsem trochu přibrala a teď mne kalhoty škrtí. Už se těším na svůj župánek.“ Řekla po pravdě a zmizela v koupelně. Slyšel jsem, jak si napouští vanu, jak do ní leze a jak šplouchá voda při její očistě. Na nic jsem déle nečekal. Vysvlékl jsem se jenom do trenýrek a zbylé svršky složil na křeslo. Potom jsem za ní vklouznul do koupelny a trochu ji tím zarazil. Jakoby instinktem zkřížila ruce na prsou ve snaze ukrýt je před mými zraky. Nedbal jsem toho a se slovy „ať si je nenamočím“, jsem svlékl svoje trenýrky a pověsil je na malý háček, vyčnívající ze stěny. Stál jsem teď před ní docela nahý a svůj penis jí ukazoval v celé jeho kráse. Trošinku zrudla a na chvíli sklopila oči. „Nestyď se, už přeci nejsi malá holka.“, řekl jsem škádlivě a zajel rukou mezi její stehna. Udělala samovolný pohyb, aby je sevřela k sobě. Nedokončila ho ale a po krátkém zastavení roztáhla nohy víc než měla před tím. Nechala mne, ať si v předklonu hraji s jejím přirozením, odkryla svoje prsa a jednou rukou se dotkla mých koulí. Testovala je konečky svých prstů a pak je vzala do dlaně. Zahoupala mi s nimi, jakoby je chtěla zvážit, a pak se začala věnovat mému žaludu. Můj kluk se zvedal a byl už v pozoru, ukazujíc jí celou svoji velikost. „No potěš pán bůh. To je ale macek.“, řekla uznale a zasněně přivřela oči. „Pán bůh je přející a určitě nám to potěšení dopřeje. Potěšení ale bude na naší straně a tvoji Jůlinu můj kluk potěší nejvíce.“ Při těch slovech jsem do ní zastrčil dva prsty a jen tak beze slova ji jimi nějakou chvíli šoustal. Už byla moje a tak jsem nečekal a vstoupil za ní do vany. „Postav se Jano ať se posadím první a ty až na můj váleček.“ Zvedla se mlčky aniž by při tom otevřela oči. Teprve potom, když jsem se uvelebil a upustil trochu vody se podívala do vany a zjišťovala, jak se posadit. Zajel jsem svým tělem co nejníže, ale jen tak, abych neměl příliš pokrčené nohy a moje stehenní kosti Janě nepřekážely v sezení. Nedá se o mně říci, že jsem nějaký střízlík. Jana proto měla vedle mých boků právě jen tolik místa, aby si nade mnou stoupla rozkročmo. Naštěstí v těchto starých bytech usazovali vany větší než v dnešních panelácích. Potom si opatrně klekla a posunula se tak, aby jí můj kluk šimral kožíšek. Nemohla to už vydržet, její půst se projevil, přemohl ji a hnal ji rychle vpřed. Sama proto mezi nás sáhla a svojí rukou nasměrovala penis do své vagíny. Byl pro ni velký, nebyla ještě dost uvolněná a tak s ním pomalu začala zápasit. Vždycky se trošku nadzvedla a pak ho znovu začala tlačit do sebe. Při tom se vrtěla do stran a zakláněla hlavu rozkoší. Byla to paráda a pokud je to možné, řekl bych, že se mi ještě zvětšoval. Měl jsem alespoň ten pocit, i když to mohlo být jenom tím, že se do ní čím dál víc bořil a pronikal do ní hloub a hloub. Začínala být divoká a nijak neskrývala, jak je nadržená. Vůbec jí nevadilo dno vany, ani stěny, zaoblené v místech, kde se ze dna zvedají. Žila teď jenom sexem a snahou, mít ho co nejdřív v sobě celého. Její pochva však byla však docela úzká, šlo jí to proto jenom pomalu. Ještě se jí to nepodařilo. Snad celou třetinu jsem viděl pod vodou, jak vyčnívá z jejího těla. Náhle se několikrát zachvěla. Z jejích úst vylétly milostné vzdechy a já jsem pocítil, jak mého kluka v pochvě sevřela. Měla to v této chvíli za sebou a bez jediného pohybu si vychutnávala tu krásu. Snad až po minutě, po dvou otevřela své oči a podívala se mi do tváře. „Bylo to nádherné ale neboj se, ještě tě ze sebe nepustím. Chci ho mít v sobě celého a chci, abys až budu po druhé byl se mnou také ty.“ Sotva to dořekla, byla již uvolněná a znovu se začala hýbat. Teď se již nasouvala rychleji a za pár chvil se v ní schoval celý. A pak to začalo. Rychlými pohyby se zvedala nahoru a v jejím těle zůstával jenom můj žalud. Potom šla rychle dolů a svůj klín tlačila na mé tělo. Ve vaně rozpoutala doslova vlnobití a hezkých pár litrů vody v několika šplíchancích dopadlo na podlahu. Kolena ji však začínala tlačit a také nárty, opřené o dno v nezvyklém úhlu se začínaly ozývat mírnou bolestí. I když nic neříkala, bylo to na ní vidět. A pak, nebyla první ženou, se kterou jsem tímto způsobem souložil. „Víš co? Posaď se na něj a nohy zvedni ke mně na ramena.“, řekl jsem soucitně a při tom se těšil, že se tak do ní nacpu na doraz. Poslechla a brzy již seděla, jak jsem jí poradil. Byla zakloněná, zády se opírala o moje pokrčené nohy, do pánve měla vtlačeného mého macka a její nohy čouhaly za moji hlavu. Seděla na mě fest a jenom lehce se zvedala pomocí rukou, opřených předloktím na obou stranách vany. Měl jsem teď parádní výhled. Díval jsem se na to, jak část mne samého se ztrácí v jejích útrobách, díval jsem se i na to, jak má nádherného frajtříka a jak se jí na podbřišku kroutí husté chlupy. Byl to fajn pohled a co víc, její poloha byla výhodná pro moje ruce a tak jsem bez meškání začal se hraním. Dráždil jsem její klitoris a její faldy roztahoval do stran a pak je zase nechal ať mne obemknout. Udělal jsem jí to asi desetkrát, když jsem si všiml, že se zas sotva znatelně chvěje a vrací se ke svému vzdychání. Chtěl jsem si vyzkoušet, zda se do ní ještě něco vejde. Vybídl jsem ji tedy, ať se na chvíli zvedne a když tak učinila, nechal jsem na pokoji její poštěvák, otočil ruku hřbetem dolů a kolem svého penisu jí zasunul ukazovák s prostředníkem pod její stydkou kost. „Teďka si zase opatrně sedni.“ Dal jsem jí pokyn a tiše sledoval, jak se v ní schovávají i ty dva prsty, ohnuté pod příslušným úhlem. Zbývající část dlaně jsem měl přitlačenou jejím klínem a tak jsem mohl hýbat jenom články svých prstů. To bylo ale právě to co jsem chtěl. Měl jsem je totiž zahnuté podél její stydké kosti a jejich bříšky se dotýkal jejího bodu G. Bylo to na ní hnedka patrné, jak moc ji vzrušuje doslovné napnutí poševní tkáně a jak jí moje prsty přinášejí dosud nepoznaný způsob rozkoše. Znovu jsem jí připravil silný orgasmus a aniž bych jí nechal odpočnout, pokračoval jsem stále dál. Nestačila si ani vydechnout a už v tom znovu lítala. Já mám však raději jízdu po celé délce a tak jsem prozatím nebyl. Rozhodl jsem se proto, že si to nechám až do postele a také to Janě takto vysvětlil. Můj návrh přivítala a tak jsme se po chvíli ocitli v manželské posteli. Jenom tak pro jistotu jsem se jí zeptal, zda má antikoncepci a můžu to do ní pustit a když mi dala souhlas, zajel jsem do ní na jediný příraz. Zasténala rozkoší a hekla pod váhou mého těla. Potom už jenom vrněla a držela rytmus mých tahů. Pracoval jsem poctivě a hnětl její nitro, jako bych v něm zadělával těsto. Nejprve měla obě nohy dole a svými lýtky se dotýkala matrace. Pak jsem jí zvedl jednu nohu a Janu tak píchal trošku do strany. Potom jsem stranu vyměnil a nenápadně sledoval, jak se jí to líbí. Nakonec jsem vzal na ramena obě její nohy a pronikal tak do ní zase pod jiným úhlem. Moc se jí to líbilo a také já jsem cítil, že se to blíží a mám to už na úplném kraji. Chtěl jsem to ještě zintenzívnit a tak jsem zrychlil a svým klínem jsem ve vysokém tempu narážel na její zvlhlý klín. Potom to přišlo. Jako bych vyslyšel její přání a jakoby to bylo na povel, dosáhli jsme, doslova ve stejné vteřině, nádherný společný orgasmus.

„Prosím tě nechoď.“, zaprosila poté co jsme se, tentokrát každý sám, vykoupali a ještě nazí posadili v obýváku, abychom dopili zbytek vína. „Byla bych šťastná, kdybys spal dneska se mnou a odešel až brzy ráno.“ Docela se mi to hodilo, protože jsem měl trošku upito a nějak se mi nechtělo řídit. Ne, že bych se bál dopraváků, s těmi jsem byl jedna ruka. Jana však byla čerstvý skalp a tak i spánek vedle ní bude zas něco nového. „Tak jo. Uděláš ale ráno snídani.“, odpověděl jsem po krátkém zaváhání a na chvíli ji nechtěně přivedl do nepříjemných nesnází. „Já ale nemám nic doma, nestačila jsem vůbec nakoupit.“, zaúpěla nešťastně Jana a já jsem litoval, že jsem to takhle hloupě řekl. „To přece nevadí, já jsem to ani nemyslel vážně.“, zachraňoval jsem narychlo situaci. „Odejdu hodně brzy a tebe nechám spát. Jenom za sebou zaklapnu dveře a ty si nedělej žádné starosti. A co se snídaně týče, tu si dáme až příště a navíc až po pořádné večeři.“ Bylo vidět, že jsem ji upokojil a již se těší na moji další návštěvu. Já jsem tak klidný ale nebyl a už jsem v duchu přemýšlel, jak to mám udělat se svým časem, o který se bude, ve vší tajnosti, od teďka Jana dělit s Johankou. Stejné myšlenky mi kroužily hlavou i potom v posteli, když usínala stulená k mému rameni a já si rukou pohrával s její bradavkou.