Nový brácha 2

Prázdniny. Doma bylo probráno vysvědčení - sice trojky, i čtyrák -, požalováno celé rodině, ale pak vše po několika dnech utichlo. Rodiče oznámili - jedeme na dovolenou. Ještě štěstí že nemusím také. Z jejich dovolené mě zajímalo jen moře, většinou jsem byl ve vodě. A dále : A že mě tady přijede zkontrolovat Luděk a sestra a babička a a a. A udělejte to a ono. No dobře. Junior mi stál každý den jako postaru, olejík jsem si koupil již druhý, ale chuť na odstřik byla pořád větší. Zkoušel jsem sehnat i holku, ale asi mám smůlu. Po diskotéce mi dva kluci řekli, že je již obsazená. Ale rozdal jsem také dost ran. Tesařina je tvrdá práce. Takže další týden mi již nevěnovali pozornost. Holku mám, prozatím jsem skončil u líbání a nesmělému ošahavání. Luděk přijel za tři dny. Jakyby nic mi prohrábl čupřinu, dal mi pár štulců a .... konec. "Tak jaká ? Držíš se mých rad ?" Kývl jsem hlavou. "Mám pro Tebe dárek. Ale až ráno Ti jej rozbalím." Myslím na něj a junior se staví. No nic. Večer koukáme na televizi, okoupeme se, každý zvlášť a jdeme spát. Taky každý jinde. Hosté již nejsou. U sebe myslím na Luďka a zase mám erekci. Ale nedělám pro to nic. Usínám. Budím se ráno. Opět cítím tvrdý klacek. Shazuji pyžamo a zůstávám jako Adam.. Tlačím na svůj toporník . beru jej do ruky a hladím. Pak se zase snažím usnout...... Klepání. Vstupuje Luděk. " Ty lenochu, tak jak letí život ? Něco pro Tebe mám." Má na sobě teplákové pyžamo, nechal si narůst delší vlasy. Sedá si na postel ke mě a pokládá na peřinu takovou jakoby krabici od bot. "Tak si to rozbal." Prohrábne mi opět vlasy. Rozbaluji a jsem překvapen. Ne že bych nevěděl, co mi Luděk koupil, ale podle prospektů jsem si myslel, že je to spíše pro starší, kteří již mají problémy s erekcí. Koukám na to, obracím jednotlivé díly. " Toto je základní válec, nahoře je místo pro nastrčení hadičky a na hadičku nastrčíš tento balónek. Tento ventilek uzavřeš. Namažeš si juniora olejem a vsuneš je zespodu do válce a začneš stlačovat tento balónek. Když si to budeš dělat každý den tak čtvrt hodiny, je to jako bys pracoval s činkou. Za tři, čtyři měsíce se ti tvůj krasavec zvětší. Je to vyzkoušené." Nic naplat i jeho okrasa již byla vidět přes pyžamo jak nabývá. "Zkus si to Oline sám." "Teď hned ?" tážu se hloupě. Luděk mi dává ruku na deku, kde tuší můj klacek. Můj toporník je napnutý, přes peřinu to cítí, rošťák.. "Asi jo, máš ho dost pracovitého. Nesmí zahálet." směje se. Odkrývá deku. Rukou přejede po mé hrudi, nahoru, dolů a opět, pomalu. Zastavuje se na břiše. Pokládá na ni svou lopatu. Obrací mou hlavu k své. "No, červenat se oba dva již nemusíme." Má pravdu. Vůbec to není nepříjemné. Cvrnkne mi do nosu. Odhodím deku. Junior vyskakuje jak poslanec. "Nejlepší máš, když si to děláš v sedě. Hadička je krátká, ale i v leže se to dá." Bere mi toporník do ruky. Druhou pokládá na břicho a jemně stlačí. Ocásek mi cuká, musí to cítit. Koukám jako štěně. Snažím se nedýchat hlasitě. Tak na to jsem čekal měsíc. "Podívej se - a jemně zatlačí na okolí kořene - on je asi ve třetině ještě schovaný jakoby v břiše. Ty jej pomáháš dostávat ven a pokožka se ti kolem něj napne. Chloupky ti jakoby narostou i na Tvém spodním konci. To je důkaz, že se Ti zvětšil. Už sis jej někdy změřil ?" Jo a kolikráte. Jen kývnu. "Máš tady někde měřítko ?" Ukazuji na stůl, kde mám učení. "První zásuvka." Luděk vstane a donese jej. Ty jeho kalhoty jsou jakoby rozdělené na dva kusy. Pořádně mu to již trčí. Já se dívám a dívám. Nemá asi trencle. Má fantazie je v tomto hrozná. Všiml si toho, že se čumrlím jak vejr. " Jo jo je to hloupé, ty Adam a já ne. Svlíká si pomalu blůzku a pak pomalu kalhoty. Chvíli stojí přede mnou. Ví co to se mnou dělá. Jeho krasavec trčí a já znovu .... koukám a koukám a koukám. Na pěkného kluka-muže. Udělá mi celou dlaní několik tahů a přikládá mi měřítko k junioru - "Máš jej šestnáct. A teď podívej." Stlačí mi měřítko do podbříšku " vidíš skoro o dva více. Musíš cvičit břicho, " směje se. "A teď Ty mi". Lehá si vedle mě. Přikládám měřítko. O dva více. Sedmnáct, spíše víc. Ale je silnější, cítím to. "Tak vidíš Oline, k čemu je to dobré." "Pojď, sedni si." Vstávám a usedám do proutěného křesílka, které již bylo mnohokráte svědkem mých panických střiků, vzdechů a představ. "Poposedni si trochu dopředu a natáhni si nohy." Luděk vytahuje z kapsičky olej a natírá si dlaň. Roztírá jej po mém lofíku, a ještě jednou. Mám jej pořádně mastný. Cukají mi svaly na stehnech a lehce zvedám pánev. "Neudělej se. Neměli bychom to do čeho utřít." Nasazuje mi válec a stlačuje balónek. Válec poslušně zajíždí po mém klacíku až na doraz ke klínu. Cítím, jak se mi ocas začíná jakoby naplňovat. Luděk stlačuje balónek stále, ale on již při stlačení zůstává ve stlačené poloze." Oline, teď musíš sám balónku pomoci, aby se vrátil zpět. Ukazuje mi jak. "Pohodlně se opři". Takovou proceduru rozhodně nejde prožívat v klidu. Vidím, jak mezi jeho stehny trčí jeho nádhera a cuká sebou. To já bych nevydržel, to ne. Stále stlačuje a roztlačuje balónek, já cítím, jak se válec svým koncem zařezává do mého podbříšku. "Teď Ty sám a podává mi balónek." Narovnává se. Nejvíce se mi na něm líbí jeho ploché břicho a svalnatá stehna. Trčí mu TO jak ocelová trubka. Kouká na mě a chceme to oba dva. Neví jak o to požádat ? Chce to hrozně moc. Přistupuje ke mě. "Olinku -říká mi již zdrobněle - moc mi TO chybělo. Já nevím .. prosím .." zakoktal se "Zkusíš mi ho opět naslínit ?" Udělá půlkrok a já mám jeho seniora před očima. Paráda. Já se nakláním, zavírám oči a vsunuji si jej do úst. Tak to mi scházelo, moc moc moc. No a, přece nedělám nic blbě, je nám oba parádně. To jsem ještě nevěděl, že toto napíšeme po čtyřech letech. Ještě několikráte stisknu balónek, moje polínko je tak tvrdé. Vím, že kdybych se ho dotkl ...ihned se. Pouštím balónek. Luděk se začíná lehce pohybovat. "Oline, stiskni rty. A vem mi kulky do ruky. Já vím že je trochu větší než Tvůj." Já pohybuji hlavou více, on ale svými lopatami mi hlavu stiskl a pohybuje se sám. Pomalu, mám v ústech jen hlavičku a kousek navíc. Vidím, jak mu vystupují svaly na stehnech, stahuje břicho a silně dýchá. Pokládám mu ruce na stehna a hladím. Budu chlap jako Luděk, budu, budu, budu. Mám na to - umiňuji si. Luděk přestává. Pouští mi hlavu a pomalu vysunuje seniora ven. Leskne se a sám jakoby jde nahoru-dolů-nahoru-dolů. "Udělal bych se." ospravedlňuje se Luděk. Držím mu rukou jeho varlata, jsou větší než moje. "Teď já Tvého." Odpouští vzduch a sundává válec. Sedne si k mým nohám Vychutnává to. Nejdříve mi stahuje předkožku, pak nasliňuje hlavičku, jazykem přejede po uzdě. Začínají se mi třást hýždě jak v zimnici. Ten tlak v oblasti břicha je hrozný. Silně vydychnu. Pomalu a se sevřenými rty jej nasává jak do válce. Začíná se pohybovat, pomalu. Já cítím tlak v podbříšku, nohy mi cukají, břicho, roztahují stehna ... Jeho vlasy mi lechtají břicho. Beru jeho hlavu do svých tlapek a hladím. Je to paráda, škoda že to má tak brzký konec. Hlasitě oddechuji. Kluci, zkuste si to, nečtěte to jen, hledejte také kámoše, který je jak Luděk. Stisknu mu hlavu, udělám několik oddělených rázných pohybů svou pánví vpřed. Luděk musí cítit, že z mého kolíku začala prudkými výrony doslova vystřelovat Šťáva. Je to paráda, moc kráte, kráte lepší než honění. Ještě chvíli drží mého juniora. Vysouvá si ho. " Olin, ty jsi sameček. Ty to umíš vychutnat." Divím se, že mluví. Že by to polykal ? Já si zkoušel líznout svého semínka, ale nemělo to žádnou chuť. Luděk mě svýma tlapama zvedá z křesílka a nese mě do postele. "Jsi těžký, ale zvládnu to." Pokládá mě na postel a lehá si ke mě. Natočí mi hlavu k své a dá mi polibek na tvář. "Promiň, ale mám Tě rád." Já mu to řekl až na Nový rok, že jsem vůl. Viďte ? "Oli, já bych to potřeboval také. Moc. Pomůžeš mi ?" Chytnu automaticky pyžamo a strčím si jej pod zadek. "Tak ne, otoč se." Otáčím se na břicho. Cítím, že mi Luděk maže stehna olejem a hladí můj zadek. Cítím, jak proniká mezi stehna, já je tisknu k sobě. Cítím, jak klouže mezi stehny. Ne vůbec mi to není nepříjemné. Luděk dýchá čím dál hlasitěji, pohyby jsou jakoby pomalejší a ustanou úplně. Slyším dlouhý a hlasitý vzdech a své jméno - Oli, Oli, už. Ještě chvíli silně dýchá, vysunuje svůj kolík a cítím, že mi dává polibek na zadeček. Otáčím se k němu. On mi opět prohrábne vlasy " Díky, jsi kus." Luděk dal pryč pocákané pyžamo. Lehl si ke mě blíž, nahrnul na nás oba deku. Objal mě. Cítil jsem dotyk a teplo jeho těla, cítil jsem jeho vůni, bylo mi krásně. Poznal jsem cosi pěkného, o čem si ostatní myslí, že je to snad nemravné, zapovězené. Cítim se šťastný, uvolněný, a pln chuti do nového dne. "Pojď Ty lenochu. Je ráno." Byl u mě tři dny. Většinou jsme sportovali. Přišel za mnou ještě dvakráte. Tentokráte jsem mu to udělal pusou až do konce. No co ? Před tím se mě zeptal, zda-li to tam může nechat. Jen jsem kývl. Luďkův orgasmus se nedal popsat, ten kluk je v prožívání extáze nádherný. Ale nepolkl jsem to. To poprvé udělám až za půlrok. Spal se mnou celou noc. Ve čtyři odjel. Cítil jsem, jak mi prohrábl čupřinu. Pak mi bylo smutno.