Nový brácha 4

Po čtyřech letech se u nás toho moc nezměnilo. Já měl opět několik (2) urychlených žen, naštěstí všechny po max tří měsících společného bydlení pochopili, že se mnou je to ztráta času. Každá ale u mě něco zanechala. Tak mám docela solidní výbavu kuchyňky, povlečení, voňavých lahviček i kusy různého nábytku. Žádné drahé věci. Matka mi nikdy nahoru nechodila, ale po odchodu vaječníků tam občas uklízela, takže hodila znalecké komentáře, že je to stejně vše na vyhození. Takže si s těmi dárky nelámu hlavu. Naši si pořídili DVD, já jej po týdnu přestěhoval nahoru, oni opět dolů, já zase nahoru a tak se to střídalo, až jsem jim schoval tu pistolku, z které se to ovládá. Koupil jsem si totiž dva díly DVD filmu s názvem "Cvičte s mistry." Takže naši koupili jestě JEDNO a celou krabici mi nechali přede dveřmi stát s lístečkem, že jim mám laskavě vrátit ovladátko. A tím to všechno začalo. Jednak jsem to sám neuměl dát do provozu, protože dráty si naši vzali, a zřejmě otec ZAPOMĚL mi dát k tomu Český návod. Navíc jsem asi něco udělal i s televizí, protože obraz se zešpatnil tak, že se na něj nedalo koukat. Luděk se sice oženil, ale nic se nezměnilo, dokonce je u nás častěji, pokud se o dvou, třech týdnech dá takto hovořit. Já si vždy beru volno, nebo se omluvím z práce na prvé dvě, tři hodiny. Naši odcházejí časně, tak máme s Luďkem spoustu času na úlet. Vletíme si do náruče, obejmeme se, nahmatáme si tvrdé ptáky a jdeme se mazlit. Pak si to navzájem sajeme, pomalu hezky dlouho, dráždíme se navzájem v rozkroku a zajíždíme do dírky, ale tu si namažeme pořádně hned na začátku kojtování. Nechát se dobře sát a mít dráždění prstíkem v dírce je multisexuální. Ludva to umí - prstem tam otáčí, ohýbá jej, vysunuje a vsunuje, kouká mi na stehna, jak mi hrají svaly - a říká, že já jej již předčím. Pak já skočím zezadu nebo z boku na Luďka a on pak na mě. A když si to chceme ještě lépe vychutnat, tak si já sednu do sedačky a Luděk mi na něj pomalu a jemně nasedne. Má jej tam celého, vstává a zas nasedne, svírá svaly svěrače a to dělá hezky dlouho, mezi tím si dává pauzu. Já si hraji s jeho ohonem, on mě musí krotit, neb už mi cák své děti dva krát na břicho a prsa. Kurva, to je parádička mít ty erektusy v sedínce. Konec mám pohádkový, najednou to ze mě vystřelí a pořádnými stahy taky zalepím jeho dírku. Pak si mě položí do sedačky a udělá se do mě. Vychutnává si to, ale pořád se třepe jak osika ve větru, když to na něj přichází a začíná to do mě pouštět. Bere mě to. Sám si lískám laufík již méně. Ale když to teď píši, jak datel, tak mám ohon v pumpičce, pak si dodráždím dírku robertem a erektus dobře vylískám olejíčkem. Sakra, někdy ten Ludva chybí. Kdyby tu byl, tak by mě začal sát pod stolem jako ďábel a já bych ale napsal prd. Ještě štěstí, že to je jen občas. "Oline, mohlo by nám to zevšednět a to by nebylo gut. Matka příroda to vymyslela k plození potomstva, ne jako gamesku. " Jo, má nuke. Kvákám na dévédé a jdu plavat. Pak něco kutím s tatíkem okolo chaloupky a spát. Ráno se zdůvěřuji chlapům s mým elektrickým trápením. "Oldřich, já tu bednu od Tebe koupím." "Vyhoď to, ale řekni mi, kde." "V hospodě je televize také." "Kup si obraz." a jiné rady jsem slyšel dost dlouho. Pak mi Břeťa, náš nový učeň řekl, že ať si prolistuji inzeráty. Ten kdo prodává DVD musí to umět i zapojit. Koukám okolo sebe, ale nic mě nenapadá. Pak v místní velkoprodejně vidím nástěnku s inzeráty, hned u vchodu. Čumrlím na ně :" Prodám DVD hudby skupin .... a telefon." Vytahuji svůj mobilek, ťukám číslo. Zvoní, cink, cink Ano ozve se poměrně mladý hlas. Já krátce zopakuji co bych potřeboval, dáváme si scuka, na druhý den, hodina tam a tam. A zase zapomínám na to elektrické trápení. Odpoledne jdu tedy na misto čekání, kicnu si před nástěnkami, čumím po kolemjdoucích, oni po mě, koukají na má udělaná stehna a ruce. Kdybyste nepivařili, nemusíte se ohlížet po jiných. Chodím jen v kraťasech a ty jsou mi již malé. Naši mi je kupovali před rokem a to mi zadek trochu naběhl, asi tím Ludvovým lepidlem. Mobil se mi houpá na krku, připadám si jako blbec. " Typuji si každého klučinu, který projde okolo. Nic. telefon cinkne. A nic. Pak : " Ahoj, já jsem Ivan. Ty budeš Oldřich. Já zazvonil, zda-li to vezmeš. " koukám na něj ze své výšky, mám snad ještě tři centimetry dodané teniskami. Dlouhé roztřepané vlasy, černé velké oči, o půl hlavy menší, ještě pod základkou ? Na zádech takový ten zbytečný batůžek. Kluci to teď nosí jak ženy kabelku. Já mám všechno v kapse a okolo krku. "Půjdeme ke mě, mám to tak něco okolo hodiny domů." Ivan zpozorněl. "Ty nejezdíš dopravou ?" "Ne, normálně to běhám, nebo jezdím na kole. "Aha." Dali jsme se na pochod. Vyjdeme nahoru, Ivan sundá batůžek. jdu ještě k našim se pozeptat po těch zbytcích balení. Koukám a televize hraje. Ivan právě zasouvá jakési DVD dovnitř, klepne ovládačem a naskakuje obraz. "Jsi dobrý, tak rychle ?" "Drát jsem měl svůj." Nevím co říct. Beru si své koupené dývýdý : Cvičíme s mistry. Ivan mi ukazuje jak to tam dát a spustit. Nabízím mu colu. Sedám si do sedačky. "Pokud bys měl zájem mám i péčkové filmy." Svítá mi. On je to docela pohledný kluk. Koukám na něj, on na mě. V duchu jej svlékám. Jak někdo může být v tom horku tak navlečený ? "A máš tady nějaké ? " kývne hlavou. Tak to pusť. "Ale počkej. zamknu." Většinou dám k dveřím něco těžšího, co znesnadňuje otevření. Jdu do předsíně a cestou zpět svlékám kraťasy i trencle. Beru si vzdušnější bermundy. Jsou sice pod kolena, ale tak nestahují kovadlinku. Ivan stojí vedle televize a kouká do stropu. Na obrazovce se rozbíhá klasická mrdačka. Postavím se vedle něj. "Kouknem se chvíli, ne ? Sedni si." Sedá si do křesla a já na pohovku. Natahuji si nohy a cítím topornění. Dávám si je skrčené na křeslo, a zasouvám rákosníka mezi stehna. Dělám to tak vždy, když mám tlačení a jsem ve společnosti. Koukám po očku na Ivana, ale u něj to není přes kalhoty vidět. Moje fantazie pracuje na plné obrátky, mám jakoby zimnici. Třesu se, sakra, sakra.Co teď ? Erektus mi pořádně trčí. možná jak Ivan vstane, tak uvidím, zda-li má svůj den. "Dej tam zase jiný. Nebo skupinu ..." navrhuji. Vstává, že by se mu v kalhotách něco boulilo ? Ale to s ním přece musí mávat. Já ty stavy měl také. Vyměňuje disk. Něco tam okolo televize hledá. "Kde máš obal ? " ptá se. S tím nepočítám, ukazuji rukou, on hledá. Musím vstát, no budiž. Je to venku. Ocas mi trčí, jak by bermundy byly pověšené na kůle. On se na mě dívá, já na něj : "No asi to máš stejné, že. " Kývne. Teď můj ocas začal velet. Plesknu si přes bermundy rukou a ocas vynikne ještě více. Jdu si sednout zpět. On také. Na obrazovce se rozbíhá další sexy děj. Ale ten již nepotřebujeme. "Pokud já se díval na takové filmy tak jsem byl vždy nahatej a měl jsem připravený kapesník na semeno. Takhle trápit ocas v sevření není zdravé. " papouškuji Luďkova slova. " uvolni si aspoň poklopec, já mám volné kalhoty ". Vstávám u potahuji za gumu bermund. Ivan také, rozepíná si první dva knoflíky a opět sedá zpět do křesla. Ťrochu se červená. Nebo se mi to jenom zdá ? Kouká na mě. Dívám se na děj a po očku na něj. Kouká na mě, na tu mou bouli. Natahuji si nohy a lehce jej krčím v kolenou. Beru do ruky ovladátko a koukám na něj. Na obrazovce běží standartní děj mrdaček. " Jak to chceš stopnout, který čudlík je na to ?" " Ten s označením pause." Jakoby jej hledám. Pak poposednu, natáhnu si nohy a opět jej skrčím. "Ukaž mi to. Kecni si vedle mě" Usedá u mě. "Tvrdý moc, viď." A klepnu mu ovladátkem po rozporku. Cukne. Polkne. "To vždycky." " Můžeme si ulevit, já mám potom z toho mindráky. Bolí mě pod bachorem." klepnu si na svůj rýsující se ocas. Udělám klíčový návrh. Jednoduchý na pochopení. Když odmítne, vypnu dývýdý a konec představení. Chvíli je ticho. "Ale zhasni." Na to si rozepne ještě více poklopec, stáhne si kalhoty i slípy, jen ale kousek, aby ten jeho mohl ven. Vytahuje jej. Vidím jenom kolík. Má jej nádherný. Menší než můj a tenčí. Bere si kůžičku do ruky a začíná si ji stahovat. Pak se mě všimne, hledím na něj, kůl se mi tyčí a něm ty bermundy. "A ty nic.?" Dělám to pomalu, tak jak jsem zvyklý s Ludvou. Postavím se a pomalu si stahuji kaťata. Natáčím se trochu při tom na bok. Vysvobozený kolík mi chytá strop. Pak si sundávám košili a sedám si vedle něj. Ivan zatím pracuje na svém stonku. A hledí na mě. Na světlo zapomněl. Úžasně rychle kmitá prstíky sem a tam, nohy natažené a navíc zkřížené. Ale to je rychlost. Vidím, že to s ním vždy cukne. Položím mu své klepeto na jeho ruku. Ocas mi stojí, že bych na něm mohl věšet prádlo. "Počkej na mě. " a zastavuji jeho naivní kmitání. Pustil ocásek. Taky mu v něm cuká. "Stáhni si víc ty kalhoty a rozepni košili. " Dívá se na mě, ale udělá to. Popotáhne si je o kousek více dolů. Ukážou se vajíčka. "Takto" - chytám se příležitosti a stahuji mu kalhoty až po lýtka. Nebrání se tomu. Pak chytnu jeho stonek do dlaně a udělám několik tahů celou dlaní. Opět zkříží nohy. "To se tak rychleji uděláš a nic z toho nemáš. " - začínám mu pomalu honit ocásek. Sakra, kdyby já měl takového učitele. Beru beze slova jeho ruku a pokládám ji na svůj toporník. Začíná jej také honit. Je to fajn a slast. Zbytek je pocit, že Vám to dělá cizí ruka. Včera bych se tomu vyprávění vysmál. Setrváváme tak chvíli. Nemohu se nabažit pohledem do jeho klína. Pěkná stehna, bez chloupku, jen ochlupení kolem podbříška. Beru mu do ruky jeho vajíčka. Má je menší jak já. Je to jak rozebírat holku. " Zkoušel jsi již někdy honitbu s olejem ? " "Co - to - je, a - jak ?" zřejmě mu to dělá dobře, protože se zajiká při mluvení. Přestávám jeho lofík hladit a tápu pod stolek pro olej. Měl by tam být ještě zbytek z předvčerejška. Jeho ocásek trochu ohnu, a nanesu na něj olej, který ihned roztírám. Dávám si do dlaně ještě další dávku, levou rukou mu stáhnu předkožku až k bříšku a pravou začínám po něm rejdit. Dělám to pomalu, přetahuji pokožku přes žalud a opět ji stáhnu, krouživýmy pohyby mu objíždím žalud a hlavně uzdičku. Tam je to na dráždění nejcitlivější. Objíždím mu i občas vajíčka. Pak ocas levou rukou chytnu a pravou mu shora dlaní masíruju žalud shora. Vím, že tento pocit je již někdy nesnesitelný. "Mozek se z tolika vzruchy neumí poradit." tak to vysvětlil Luděk před třemi lety, když mi to dělal poprvé. Ivan se doslova již třese. Pumpuje nohama jako, ale já ustávám a opět mu honím oblast žaludu a uzdičky. Můj toporník trhá rekordy. Snad tak tvrdý ještě nebyl. Ivan již toho asi moc nevydrží. Cuká to v něm a něco šeptá. Teď rukou chytne můj kůl a drží jej, občas jako ve snu popotáhne. Mám na to dost nevýhodnou polohu. Prevít by stříkal. Natahuji nohy. Ivan se neuměle snaží pokračovat, ale nervy ho přestanou poslouchat. Jen drží mého krasavce ve své dlani. Já si z jeho kokotíkem pohrávám. A pěkně pomalu. Ať trpí. Znám to, rozkoš se neustále stupňuje, ale na výstřik to nestačí. Přidat se musí v pravý čas. Zrychluji tempo, Ivan se napíná a vydává jakoby skřek. " Už, už." napne se v pánvi a stříká, jeden šplíchanec, pěkně hustý, druhý šplíchanec, třetí , pak mi to začíná téct po ruce. Udělám ještě z povinnosti dva tři tahy a ustávám. Ivan je scákaný snad až za ušima.Taký malý rarach a tolik lepidla. "Pojď, podávám mu z předvčerejška postříkaný kapesník. Utírá si cákance. Já osel si myslel, že vyvřeje troška lávy a zatím toho je na kýbl. Ocas mi stále stojí. : " Iviku, ......" a hledím na něj, přímo do očí. On si neuměle natahuje kalhoty. " Dokončíš to, ne ? " Sedám si co nejblíže k němu. Bere mi ho do dlaně a já kapu olejíček na juniora. " Druhou rukou mi stáhni kůžičku, tak dolů." zasvěcuji jej. On uchopuje můj kolík a začíná jízda. Přírodo, to je parááádada. Cizí rukou je to pořád lepší, než svoji. Natáhnu si klepeta, lehce je pokrčím a zvednu si pánev. Panické honění je stále fajnové. Ivan se opičí po mě, ale já mám tvrdší a vypracované ruce. "Oldřichu, zkřižuj si nohy. Je to dobrá věc." Sám navrhuje. " Na to jsi přišel sám ?" dělám se hloupým. Chvíli ticho. "Viděl jsem tak brášku." Udělám to. Jo, vím to, má pravdu, kolík se mi více zvedne. Jde to na mě rychleji. No co. Ivan se dívá střídavě na můj úd a střídavě mi do tváře. Chytám jeho rameno. Cuká to se mnou, prsní svaly mi hrají, nechávám tvrdnout a pak zase povoluji stehna. Ivan zrychluje jak u sebe na neumělém počátku našich hrátek. Teda ten jede Zvedám pánev, a dýchám - vykřiknu. "Teď. " Stisknu mu rameno. Mlíčí vyjede z mého ocasu. Nemusím se stydět. Šplíchlo to dobrých dvacet čísel nahoru. Jednou dvakrát, pak jen vyjede taková silná studánka a ještě ..... Ivan stále kmitá jak o život. Další stahy. On se mi dívá upřeně do obličeje. Rukou mu zastavuji masturbaci, už je to až nepříjemné a druhou jej pohladím po vlasech. "Ty to dovedeš dobře udělat." Usmívám se se na něj. " Dík." Utírám si ruce a pak mé děti. Podávám mu bermundy až se do nich ještě jednou poutírá. " Já bych Tě hodil do sprchy, ale naši by to slyšeli." "To je v pohodě, nechám to na domov." V rychlosti si natáhnu kraťasy, trencle zas nemůžu najít. Beru si košili a koukám, ten můj ocas je přes nich pěkně vidět. pokud se pořádně postaví, tak mi bude hlavička čouhat z kalhot. "A to Vaši nahoru nechodí ? Já doma nemůžu skoro nic. Dělám si to pod peřinou, a rychle, mám ještě mladšího bráchu, který si to také honí. Ale co je mi po něm. Občas mě provokuje. Myslí si že spím, nebo to aspoň předstírá, odtáhne si peřinu a honí si jej. Máme mezi sebou stůl, ale od brady je to vidět, takže mě nevidí, jak na něj koukám. Máme sice video i dývýdý, ale tam si nemohu nic pouštět. Pořád je někdo doma. Ani ve sprše se nesmíme zamknout, naši by se k nám nedostali, co kdyby se něco stalo ?" kývl jsem rukou. A proto ten spěch. "A kdy sis to dělal naposledy ? Měl jsi toho dost. Já ve středu večer, dnes je pátek. " Přiznávám se. "Včera odpoledne ve škole na záchodě." "Chodíš na školu nebo učňák ?"" Na gympl, do prvého. " Tak to jsem měl kolík větší, myslím si. "Holky mi nic neříkají, ale když jsem Tě viděl stříkat ! Máš nějakou ?" "Občas." Proto se na mě tak upřeně díval. Pokrčil jsem rameny a prohrábl jeho čupřinu - jak mě Luděk. "Na to dojde. Uvidíš." "S tím olejem je to origoš. Škoda, že to nejde doma." A tady opět zavelel můj ocas ! "No, stav se někdy. Já nejsem stydlivý. S tebou jsem se udělal suprově. Házet červenou barvu nemusíme. " A proč ne ?? Děláme jen to, co nám nastražila příroda. Přece se pěkné věci nebudu bránit. "Lepší je to, Ivane, cizí rukou. Můžeš to prožívat celé, hluboce a nerozptylovat se. Průběh i konec máš jiný, rozhodně lepší. " opakuji mu slova Luďka před čtyřmi lety, když jsem mu ukradl z kalhot mužství a on ze mě odstranil panictví. . Chvíli jsme ještě kecali. Ivan odešel. Dával jsem do pořádku pokoj. A hle, našel jsem jeho slipy. Roztáhnu je a jdu k zrcadlu. Sházím kraťasy a natahuji si jeho slipy. Mám sice zadek větší. Dívám se na sebe, kolík se mi ve slipech začal probouzet. Natáhnu si kraťasy. Pouštím si music. Teď je mi šestnáct. Pípl mi mobilní blbec - bylo to od - "Já zapomněl. Dík. Ivan"