Jak jsem byl poslušný a po vůli...

Za svých mladách let jsem chtěl se sexem experimentovat a tak jsem kupoval jediný tenkrát dostupný inzertní plátek s možností seznámení. Odpovídal jsem na inzeráty, nějaké odpovědi se mi vracely, nějaké mě zaujaly a jeden jsem si vybral. Mladý muž kolem třiceti hledal nezkušeného mladého zajíčka, na kterého by mohl být trošku drsnější, popřípadě mu i nařezat. Sex se vším všudy samozřejmostí. Byl jsem jinak opatrný kluk, ale nějak jsem si nemohl pomoci, představa neznámého mě ovládla natolik, že jsem po dvou dopisech přijel na místo.

Nechtěl jsem sít nahoru, počkal jsem, až přijde dolů. Bál jsem se strašně. Znásilní mě? Zabije? Přišel obyčejný kluk v tmavých brýlích, knírek, celkem normální chlap. Chvíli jsme se bavili před domem a pak mě přece jen přemluvil, šel jsem dál. Nalil mi limonádu, začal se ptát na mé zkušenosti, byly nulové. Pak mě začal hladit. Bál jsem se couvnout. Držel jsem. Potom mě začal líbat. Vášnivě. Bylo to rychlé a bál jsem se říct ne. A protože jsem se bál, nevím, jak to bylo, už jsem měl ruce na hlavě a před očima jeho penis. Líbil se mi, ale představa, že ho beru do úst se mi nelíbila. Moc jsem toho dělat nemohl, učil jsem se rychle a dělal to, co po mě chtěl. Vzal jsem ho do úst. Sál jsem ho, líbal, lízal a stále se to zrychlovalo. Chtěl jsem říct, že nechci, aby mi vyvrcholil do úst, ale nedalo se ani mluvit, ani uhnout s hlavou, držel mě pevně a přirážel hluboko do krku, takže jsem měl ztěží co dělat, abych se nepozvracel. Pak mě málem vyletěli oči z důlků, jak mě zapíchnul přirození do hlavy a cítil jsem horký výstřik kdesi v krku. Hned jsem spolkl. Tak a mám AIDS, pomyslel jsem si. Dřív než jsem cokoli stačil, měl jsem sperma v puse. Bez ochrany, bez předchozí známosti. Mohl jsem chytit cokoliv. Nevěděl jsem o něm nic jiného, než že bydlí s přítelem a pracuje na směny.

Rychle jsem se oblékl a utekl, vymluvil se na povinnosti. Uběhl rok. Chtěl jsem zase prožít něco nevšedního, nevím proč. To už jsem věděl, že se mi líbí spíš holky. Přesto jsem zase přijel ke Zdeňkovi. Bál jsem se, že se bude chtít třeba milovat a tak jsem se preventivně doma vypláchl sprchou. Nakonec se to hodilo. Příchod na čas. Kafe. Povídání a začal mě svlékat. Nebudeme se milovat víte jak, to strašně bolí, řekl jsem. Byl ticho. Drsně mě líbal, ještě drsněji vyžadoval orální sex. Přirážel mi hlavu až úplně do krku. Přestal. Začal se uspokojovat sám. Lízej koule, řekl mi. Začal jsem je lízat. Pořádně, ber je do úst. Poslechl jsem. Po chvíli přestal a řekl na břicho. Byl jsem tak rozhozenej, že jsem si lehl na záda. Na břicho povídám. Klekl jsem si na postel a vystrčil zadek. Ne, prosim, to bolí. Sáhl pro gel. Ne, prosím, to bude bolet. Ještě před tím, než se mě jal promazat, jednu mi na holou vrazil. Ne, tohle ne. Tak tohle ne? Lehni si. Lehl jsem si na břicho a dal ruce podél těla, spoutal mě. Došel pro rákosku a dostal jsem 25 ran. Bolelo to stranšně a nejhorší byl pocit bezmoci, nemohl jsme nic dělat.

Pak jsem cítil, jak to studí mezi půlkami a ucítil jsem jeho prst, dva a hned tři. Vystrčil mě zadek k jeho obličeji a olízl mě. To bylo moc příjemné. Jsi čistý. Ano, pane. Najednou jsem cítil strašný tlak. Byl ve mně, Začal jsem popotahovat. Chvíli přirážel a já do rytmu vydával zvuky ve stylu au, au. Bolí to? Ano, pane. Tak tě ještě roztáhneme. Přehnul mě přes roh postele a zmizel. Vrátil s velikým Robertem, ale to byl robertek snad pětkrát větší než normální penis. Prosím ne, to se do mě nevejde. Zhluboka dýchej, řekl. Bál jsem se, ale držel jsem. Postupně otáčel a vsouval ho hlouběji a hlouběji. Po deseti minutách mě přivázal pouty k topení a přilehl na mě. Modlil jsem se, aby to skončilo, protože to bolelo na doraz. Souložil se mnou velmi hrubě. A udělal se do mě. Bál jsem se, že mě nakazil a bál jsem se, že všechny ty řeči, že budu chodit pravidelně, jinak budu řezán, jsou pravda. Pak mu někdo volal. Musel rychle do práce. Oblékl jsem se, s pruhy na zadku a s divným pocitem v něm a jel jsem domů. Bál jsem se, že to každý vidí. Doma jsem na záchodě zjistil, že trochu krvácím.

Na rok jsem byl vyléčený, ale po roce na mě přišla ta chuť znova. Zase jsem se domluvil a přijel jsem. Doma nebyl sám, byl tam přítel. Chvíli jsme hráli divadélko, že jsme nevlastní příbuzní a když přítel odešel, Zdeněk se na mě vrhl. Co když se vrátí? O to se nestarej.

Začali jsme se líbat, mazlit, myslel jsem, že to bude klidnější návštěva než minulá. Ale mýlil jsem se. Strhl mě na kolena a chvíli jsem ho musel uspokojovat ústy, velmi náročně, po chvíli mě bolela pusa neskutečně. Posadil se, pokračoval jsem v křesle. Náhle natáhl chodidla, začal si dělat dobře sám a mě zavelel: Lízej mi nohy, hajzle. Tak jsem poslechl. Hodně se mu to líbilo, ale strašně dlouho to trvalo. Snad deset minut, myslel jsem, že mi upadne jazyk. Pak mě chytil za vlasy, hurá - skončilo to, a já podvědomě vyplázl jazyk. Porce šla na jazyk.

Odvedl mě do ložnice, kde mě plácal na holou. Budeš bit, řekl, za to, že jsi rok nepřišel. Přehl mě přes postel a začal vyplácet rákoskou. Bolelo to, odmlouval jsem, klepal jsem se, prosil jsem, ale nepomohlo to, dvacet pět jsem dostal. Lehni si na záda. Poslechl jsem. Dal mi nohy na jeho ramena a rázem jsem ho cítil uvnitř. Najednou, z ničehož nic, myslel jsem, že to nevydržím a navíc, začal tak přirážet, že jsem myslel, že už nikdy nemůžu jít normálně na záchod. Po příchodu domů jsem měl týden problémy. No a jel. Snažil jsem se rukama ho trochu oddalovat, ale to se mu ani trochu nelíbilo. Prosil jsem, ať se mi vystříkne do obličeje (bál jsem se nákazy přímo do těla), ale kdepak, očividně to je do těla příjemnější. Když tio skončilo, oddechl jsem si. Leželi jsme vedle sebe a kouřili cigarety. Bože, co jsem to provedl? To bylo naposled, co jsem Zdeňka viděl.