Manželův kamarád

Manželův kamarád...ano, známe se nějaký pátek , od vidění...můj názor, tedy první názor:fajn, jeho kamarád, no, nic moc...(že by odříkaného chleba největší krajíc?)...byla legrace, občas jsme se potkali všichni v hospodě a ..nic...pochopitelně, až jednou...zjara, slavnost čarodějnic, tedy přesně 30.4...u rybníka u nás ve vsi byla každoroční oslava čarodějnic, stánek, vatra, skoro celá vesnice....veselo. Jen tak z legrace jsem se Tomáše zeptala: kde je Miloš?Zavolej mu, ať přijede - byla odpověď..tak jsem zavolala... Miloš dorazil během půlhoďky, poklaábosil se všemi já ostatně takybyla zaneprázdněna hovorem s mnoha dalšími...inu nakonec se stalo v podstatě neočekávané, a to: již skoro půlnoci, kdy u ohně bylo jen asi 10-15 lidí a k ohni jsme se na svých židličkách neustále více a více přibližovali(to už manžel šel dávno spát, ostatně synek také..), až najednou - no, najednou to nebylo, ale více jak hoďku jsem s Milošem vedle sebe seděli, ale najednou!!! jeho ruka spočinula na mojí, následoval hluboký pohled z očí do očí ( jíž chápu tento výraz - nutno vyzkoušet na vlastní oka - oči :-)) )a jen jsem s malinko a nepatrně rozhlédla kolem dokola, kdo by tak asi mohl vývoj situace sledovat....No, budoucnost ukázala, že nikdo... Takž jsme si chvíli mačkali v zájemném porozumění ruku , a protože již bylo hodně hodin....nechali jsme další osud čehosi bý....

Během léta jsme si vyměnili několik zcela nezávadných sms, cca 3x jsme se potkali v hospodě, z čehož jednou zcela k ránu, kdy já jela vyzvednout manžela z oslavy a ON tam pijel, protože manžel mu telefonoval......prostě jsme si nezávazně povídali a ....nic....co by taky, že?? Přiznám, lákalo mě to velmi a velmi...a lákala mě na tom ta nedostižnost?!(Manželův kamarád, to je jako co je v domě není pro mě..).

Poslední sobota v srpnu - taneční zábava na letním parketu v sousední vesnici....dozvěděla jsem se o zábavě doslova 3 hoďky před, dávajíc si kávu se svoji švagrovou...(mladší), nenápadně jsem se jí zeptala, zdy bychom na zábavu nešly??Ona sic chvíli váhala, pak připustila, že by taky chtěla jít, najednou vše začala organizovat, že o děti se postará její manžel, pojedeme s její kamarádkou...a nakonec jsme opravdu v 21 hod. seděly v autě a směřovaly na zábavu. Ještě než jsme stačily zaplati vstupné a odebrat se ke stánku s občerstvením, už u nás byl Miloš se slovy: máme stůl támhle u toho druhého občerstvení....Tak takhle rychle jsem nepředpokládala, že se tu střetneme.....Koupily jsme si pití, přisunuly se ke stolu( byl pouze ke stání, ale to nevadilo) a bavili se...Šla jsem tancovat nejdříve s Petrem(protože mě vyzval), pak si dodal odvahy i Miloš.No, na to jsem čekala....co si budem povídat....

Poněkolika málo ploužácích, kdy jsme se na parketu dychtivě tiskli jeden k druhému jsme v mlčky vzájemném porozumění onen parket opustili a nenápadně se ztratili v okolní krajině... Držíce se za ruce jsme si povídali chvíli nějaké bezvýznamné pitominky, až jednoho z nás konečně trklo, že by bylo lepší se malinko políbit.Jenže tento polibek se v tu chvíli změnil ve zcela spalující políbení, které zasáhlo znatelně obě strany..ale prostě zůstali jsme POUZE u polibků, ač nádherná podzimní obloha, svítil měsíc, hvězdičky blikaly jak zběsilé, hudebníci hráli jak za mlada a nikdo BY nás nesháněl.....a ruku v ruce jsme se ZCELA JISTĚ nenápadně vraceli k parketu, kde jsme se opět zapojili do NĚJAKÉHO tance....

NO, a pak jsme už jely( my holky) domů - takže po odchodu z parketu ještě nenápadný stisk a otření líčka o líčko...)

...a dokončení bude někdy příště.....no, nevím, jak dlouho to bude pokračovat, ale tak cítím a je mi více méně jasné, že došlo-li by k něčemu vážnějšímu, či konečnému ( lidově došlo-li by k šoustnutí), pak by jistě veškerá romantika šla vniveč ( přeloženo: bylo by to v pr...) Nicméněse na další jakékoliv pokračování těším....