Prostě nadržený 4

Čas plyne dál,
tenkrát jsme byli mladí;
nevím kdo z nás vzdal,sny;
jak nás ženy hladí.

Klíčové dírky;
šmírování děvčat v šatně;
na to vše,co přinášelo radost;
vzpomínám si stěží;
vzpomínám si matně.

Chtěly jsme ty holky,z tátova kalendáře;
chtěly jsme je teď;
chtěly jsme je okamžitě;
mít vedle sebe,
mít je hlavně tady.

Nikdo nevěděl co z ženou dělat;
bál jsem se podívat do očí Báře;
sousedce,co měla vnady;
hledal jsem podnět,
na stránkách snáře.


Až roky přinesly můj pohled z vrchu;
před rozchodem a po posledním styku;
ony jsou tvrdé i drsné na povrchu;
ovšem něžné a hebké při dotyku.


Čas plyne dál,
když jsme byly mladí;
někdo život vzdal;
ostatní jsou smradi.


Čas plyne dál,naše lásky stárnou;
na snáři leží vrstva prachu.
Někdo život vzdal;
holky stále mládnou;
jsou rozkvetlé
a plné nachu.


A já mám co jsem chtěl;
život ve stresu i strachu;
abych je všechny svedl;
a mohl si v klidu říct:
Tak tamtu;tu jsem taky měl..........